Jak (ne)dělat reklamu (2.)

Jmenuje se to Vypráskaná velikonoční nabídka a má ji na svědomí Albert. Typická ukázka, jak se v reklamě plýtvá penězi a mrhá časem. Ostatně na stránkách Alberta se téměř vyrovnávají hodnocení „Super“ a „Nudné“ (a to se vsadím, že autoři ještě občas zaklikají na první položku, aby se posunula o kousek napřed.) V čem je problém?

Kampaň Vypráskaná velikonoční nabídka je ukázkou současné úrovně tuzemské masové propagace. Řídí se názorem, který jsem nedávno slyšel od marketingového ředitele jistého telefonního operátora, totiž že Češi slyší jen na humornou reklamu. Do této kategorie se pak obvykle řadí i mírně intelektuální hříčky, jako je záměna velikonoční pomlázky za bič a kovboje za cosi na způsob žlutého moučného červa.

Šedá kůra mozková si tedy jistě přijde alespoň trochu na své, jenže ta se na nákupním rozhodování podílí nevelkou měrou. Co tato reklama říká našim pudům a emocím? Žlutá barva kombinéz by měla zřejmě evokovat jarní náladu, jenže je bez zeleně, která k ní neodmyslitelně patří. Naopak, zkombinována s černou, což je označení varovné (od vos až po výstražné tabulky) a říká, že od takových raději dál. Ale to by ještě nebylo nejhorší.

Kovbojská stylizace, což je zase potrava pro intelekt, je podepřena biči, hudbou a sem tam výrazem tváře. Pudy, porovnávající zkušenosti, jsou ovšem zmateny, protože honáci přece chodí v typickém klobouku, kalhotách s třásněmi a holínkách. Tady je žlutá latexová kombinéza hodně na tělo, k tomu kožený opasek a bič… Nepřipomíná vám to pokleslý erotický snímek zaměřený na úchylky?

Především je však reklama příliš agresivní. Rozum má věřit, že jde o vypráskání cen, tak jako se ve westernech vyhánějí padouši z města. Podvědomě ovšem vidíme něco jiného: hunské nájezdníky rabující prodejnu, biče nesmyslně třískající do zboží. Útok, agrese. Jak se asi bude cítit nakupující, který vzal reklamu natolik vážně, že ho přiměla ke vstupu do Alberta? Nebude se náhodou každou chvíli ohlížet, jestli se už neblíží žlutá soldateska?

A pak ten závěr. V době, kdy řetězce prodělávají na akcích (či lépe řečeno jejich dodavatelé, kteří se právě kvůli tomu bouří), je závěr akční reklamy v podobě výstřižku z letáku skutečně banalitou, shazující i to, co si snad kreativci přáli vyjádřit. Je otázkou, proč tedy jít do televize, když to samé najdou zákazníci v poštovní schránce. Proč vymýšlet žluté predátory, když jde jen o lacinou kachnu.