Vlády musejí včas odejít z podniků, kterým pomohly v období hospodářské krize

S postupující hospodářskou krizí podpořili vedoucí představitelé společností vládní intervenci v řadě podniků. Zároveň ale od vlád očekávají aktivní vedení, lepší spolupráci se soukromým sektorem a kvalitnější regulaci, což považují za nezbytnou podmínku pro lepší fungování globální ekonomiky. To jsou závěry nové studie PricewaterhouseCoopers nazvané Vlády a světové podnikatelské špičky: Jak nastartovat růst. Analýza vychází z výsledků prestižního celosvětového výzkumu názorů generálních ředitelů doplněného o zkušenosti a postřehy významných vládních činitelů.

Mezi hlavní zjištění zprávy patří:
· Celých 10 % společností účastnících se průzkumu získalo nějakou formu státní podpory. Vlády vstoupily do podniků ve všech průmyslových odvětvích.
· Kvalitu služeb zákazníkům považuje za zásadní 67 % ředitelů společností, na nichž stát nemá podíl, ale jen 57 % ředitelů společností s účastí státu.
· Noví podílníci čnnost podniku významně ovlivňují, ať už jde o vlády (63 % u společností s účastí vlády vs. 47 % u ostatních společností), či místní komunity (37 %, resp. 27 %).
· I v čase krize považují generální ředitelé nadměrnou regulaci za jednu ze tří hlavních hrozeb – 55 % respondentů považuje nadměrnou regulaci za překážku budoucího růstu.

Jiří Halouzka, vedoucí partner PricewaterhouseCoopers pro veřejný sektor, řekl: „Průzkum zjistil zajímavý názor většiny generálních ředitelů: na jedné straně pociťují regulaci jako celkově přílišnou, na straně druhé v mnoha oblastech jako nedostatečnou, především v oblasti finančních trhů. Ozývá se proto volání po „chytré“ regulaci, která bude efektivně působit v potřebných oblastech, ale nebude zbytečně zatěžovat.

Občané (jakožto daňoví poplatníci) jsou dnes de facto novými spolumajiteli a také ručiteli (prostřednictvím státních půjček) řady podniků. Ale dlouhodobá státní podpora má rizika: společnosti se státní účastí se více zaměřují na spokojenost vládních představitelů a méně na spokojenost svých zákazníků.

„To by mohlo poškodit inovační procesy a kvalitu služeb. Vlády musejí včas začít plánovat odchod z podniků, kterým pomohly přestát krizi. Musí je nechat, aby se postavily na vlastní nohy,“ dodal Jiří Halouzka.

Studie poukazuje na tři zásadní důsledky, které dnešní situace bude mít pro vlády:
· Vlády musí cíleněji vyvažovat zájmy svých občanů se zájmy mezinárodního společenství.
· Zažíváme posun od světa soutěže ke světu spolupráce, v němž budou stále větší roli hrát regulace na nadnárodní úrovni.
· Vlády potřebují velmi pružné řídící mechanismy, které jim umožní se rychle rozhodovat i ve stále komplexnější globální ekonomice.

„Dnešní ekonomická situace jasně ukazuje celosvětovou propojenost ekonomik. Ze strany šéfů společností se rovněž ozývá volání po velké koordinaci mezi vládami v oblasti stanovování regulace. Problém, který přišel odjinud, nelze vyřešit sebelepší regulací na lokální úrovni. Nastává tedy po globalizaci ekonomiky rovněž globalizace vlád?,“ dodal Jiří Halouzka.