Management

Obětí hospodářské kriminality je v Rakousku každá druhá firma

Hospodářská kriminalita je pro rakouské podniky stále větším problémem. V průměru je jí zasažen již každý druhý podnik. Nejčastěji uváděným deliktem je krádež (tři čtvrtiny případů). Zdaleka největší nebezpečí představují vlastní zaměstnanci, přičemž k zaměstnancům se zde počítají také členové představenstev, ředitelé a vyšší manažeři. Je tedy zřejmé, že selhávají interní kontrolní systémy.

Vyplývá to ze zprávy o hospodářské kriminalitě v Rakousku 2003, kterou počátkem letošního roku zpracovala tamní kancelář mezinárodní poradenské firmy KPMG na základě dotazníků zaslaných 500 největších rakouských podniků včetně bank a pojišťoven. Návratnost byla více než 30 %.

K nejpostiženějším odvětvím patří elektronický průmysl (63 % respondentů z daného odvětví), potravinářství (60 %), finanční instituce (55 %) a v sektoru služeb energetika, doprava, vodohospodářství a telekomunikace (55 %). Jen 40 % postižených podniků zaznamenalo předem varovné signály.

Delikty, jejichž hodnota přesáhla 10 000 eur, způsobili z 65 % vlastní zaměstnanci firem. V podnicích mimo finanční sektor to byli především vedoucí pracovníci (48 %). Pokud jde o finanční instituce, největší škody způsobili zákazníci (65 %), nicméně často v součinnosti se zaměstnanci.

„Skutečnost, že dvě třetiny všech trestných činů se škodou přesahující 10 000 eur spáchali vlastní zaměstnanci dotazovaných firem, poukazuje na to, že interní kontrolní a řídící systémy rakouských podniků nejsou ještě dostatečné. Potvrzuje to i fakt, že za příčinu hospodářské kriminality považuje toto selhávání každý druhý dotázaný podnik,“ uvádí Peter Humer, expert na hospodářskou kriminalitu z rakouské KPMG. Přitom nejde jen o finanční škodu, ale také o důsledky pro image podniku a jeho vnitřní atmosféru.

S cílem zabránit hospodářské kriminalitě přijalo 80 % sledovaných podniků v uplynulých třech letech opatření ke zlepšení interní kontroly. O jejich účinnosti je však třeba vzhledem ke zjištěným výsledkům pochybovat. Nepomohl ani Kodex Corporate Governance, který byl loni v Rakousku schválen, ani různé podnikové kodexy etického chování.

Mnohé podniky jsou evidentně přesvědčeny, že hospodářská kriminalita je sice závažný problém, ale jich samotných se netýká. „Tento závěr dokládá zjištění, že téměř dvě třetiny podniků se domnívají, že hospodářská kriminalita a také rozsah škod se budou nadále zvyšovat. Přitom ale více než 50 % respondentů považuje nebezpečí, že obětí se stane jejich podnik, za malé,“ říká Gert Weidinger z KPMG, spoluautor zprávy. Pouhých 5 % považuje toto nebezpečí za vysoké.

V průměru utrpí podnik s více než 1 000 zaměstnanci roční škodu 500 000 eur. „Jde však jen o velmi nepřesné číslo, protože mnohé delikty nejsou zjištěny, nebo nedojde k trestnímu oznámení, protože podniky se s provinilci dohodnou. Odhadujeme však, že škody způsobené ve všech rakouských podnicích se pohybují okolo 1,2 miliardy eur ročně. V tom nejsou započteny škody vzniklé až následně ani škody, které byly způsobeny hospodářskou kriminalitou ve veřejném sektoru,“ vysvětluje Peter Humer.

Podstatně méně než se očekávalo se při spáchaných trestných činech využívala počítačová technika. V 85 % případů hrála jen malou roli, ve více než každém druhém případě nebyla použita vůbec. „Vycházíme z toho, že stopy, které v počítačové technice zůstávají, mnohé potenciální pachatele odradí,“ vysvětluje Gert Weidinger.

Je zajímavé, že jen 44 % odhalených „prohřešků“ v podniku vedlo k trestnímu oznámení. Ve většině případů dochází k mimosoudním dohodám. Pracovníci, kteří jsou usvědčeni, musejí ve dvou ze tří případů přistoupit na okamžité propuštění.

„To, že jen necelá polovina trestných činů je oznámena, souvisí často s tím, že ztráta zaměstnání je pro mnohé již dostatečným trestem. Pokud zaměstnanci projeví lítost a škodu zcela nebo alespoň částečně nahradí, chtějí jim podniky tímto způsobem poskytnout příležitost k novému začátku. Kromě toho mnohé podniky mají strach z negativní publicity,“ uvádí Gert Weidinger.

Za důležité kroky, jak napříště deliktům zabránit, považují podniky větší „citlivost“ zaměstnanců na hospodářskou kriminalitu (75 %) a zlepšení interních kontrolních systémů (68 %.) „Ale vyvozovat z toho, že podniky budou nyní realizovat třeba intenzivní workshopy o podnikové etice nebo integritě managementu, je předčasné,“ uzavírá Peter Humer. „Zhruba 63 % podniků ještě nevyvinulo v tomto směru žádné úsilí.“

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *