banner_left
banner_right
Management

Hospodářské oživení Eurozóny závisí na nízkých úrokových sazbách

Hospodářský růst zemí Evropské měnové unie, tzv. Eurozóny, by měl v závislosti na oživení světové ekonomiky postupně růst z 0,4 % v roce 2003 na přibližně 1,75 % v roce 2004 a 2,25 % v roce 2005, soudí zpráva, kterou zveřejnili ekonomové PricewaterhouseCoopers (PwC). Předpokladem pro tento vývoj je však to, že Evropská centrální banka (ECB) zachová relativně nízké úrokové sazby a bude ochotna reagovat na případné významné zhodnocení eura jejich dalším snížením.

Tyto předpovědi hospodářského vývoje západní Evropy jsou součástí nejnovějšího vydání pravidelné zprávy PricewaterhouseCoopers Evropský ekonomický výhled (European Economic Outlook). Zpráva obsahuje také přehled hospodářské situace zemí vstupujících do Evropské unie (EU) a analýzu veřejných financí v Česku, Polsku a Maďarsku. Podle ekonomů PwC mají tyto tři největší přistupující země před sebou mnoho práce, aby alespoň ve střednědobém výhledu zkonsolidovaly své rozpočty a připravily se na přijetí evropské měny.

„Je sice velmi nejasné, co se stane s Paktem stability, a tím i s pravidly měnové politiky Eurozóny a podmínkami vstupu do ní, je ale jisté, že při zachování současného tempa fiskální konsolidace v České republice nebude náš vstup do Eurozóny před koncem tohoto desetiletí tématem,“ řekl k výsledkům této analýzy Miroslav Singer, ředitel v oddělení Finančního a kapitálového poradenství, PricewaterhouseCoopers.

Hospodářský výhled Eurozóny
Podle stávajících odhadů rostla německá ekonomika v roce 2003 tempem –0.1 %. V současnosti však můžeme pozorovat známky obratu k lepšímu. Základní scénář zprávy PwC předpokládá postupné oživení růstu až na 1,5 % v roce 2004 a 2 % v roce 2005. Také tempo růstu francouzského a italského hospodářství by se podle základního scénáře zprávy mohlo v letošním roce postupně zvyšovat až na přibližně 1,5-1,75 %.

Rychlejšího tempa růstu v roce 2004 by podle závěrů zprávy mohly dosáhnout Velká Británie (2,75 %) a Španělsko (3 %). Obě tyto země se díky výraznému růstu domácí poptávky dobře vyrovnaly s celosvětovým ekonomickým poklesem. Prudký nárůst veřejných výdajů ve Velké Británii posílil zaměstnanost a růst ekonomiky, avšak za cenu výrazného zvýšení schodku státního rozpočtu v období 2003/4, a to na zhruba 3,5 % HDP.

Z krátkodobého hlediska jsou však rizika ohrožující hospodářský růst Eurozóny stále značná, a to zejména vzhledem k nejisté domácí poptávce a dopadům silného eura na objem čistého vývozu. Tato rizika jsou však nyní menší než před půlrokem, neboť vzhledem k silnému hospodářskému růstu USA a téměř nulovým krátkodobým reálným úrokovým sazbám nastalo ve druhé polovině roku 2003 v Eurozóně hospodářské oživení.

Zpráva předpokládá, že v roce 2004 klesne vlivem silného eura inflace Eurozóny pod 2 %, což Evropské centrální bance umožní zachovat nízké úrokové sazby. Pokud se naplní základní scénář zprávy a dojde k oživení ekonomiky, mohla by ECB ve druhé polovině roku 2004 a v roce 2005 postupně zvyšovat úrokové sazby. Případné významné zhodnocování eura by však takový vývoj zastavilo a naopak by mohlo způsobit další snížení úrokových sazeb.

Rosemary Radcliffe, hlavní ekonomka společnosti PricewaterhouseCoopers, soudí:
„Silné euro nemusí zkomplikovat hospodářské oživení Eurozóny, bude-li vyváženo relativně uvolněnou měnovou politikou. Nepředpokládáme, že ECB v nejbližší době sníží úrokové sazby, ale musí být k takovému kroku v případě potřeby ochotná. Naopak očekáváme, že nadprůměrný hospodářský růst ve Velké Británii povede letos ke zvýšení úrokových sazeb.”

Rozšíření EU: Náročné úkoly pro nově přistupující země
Zpráva soudí, že rozšíření EU z 15 na 25 států v květnu 2004 nebude mít zásadní bezprostřední ekonomické dopady, neboť obchodování a investice se posledních pět až deset let vyvíjejí s ohledem na očekávané změny. Všech deset přistupujících zemí se navíc bude podle současných tržních směnných kursů podílet na celkovém HDP Evropské unie jen asi pěti procenty. Jejich hospodářský význam však zřejmě postupně vzroste, neboť tempo růstu HDP těchto zemí převýší průměr EU a pravděpodobně vzrostou i jejich reálné směnné kursy.

Mezi nejzávažnější hospodářské problémy střední a východní Evropy patří podle zprávy PwC tempo, jímž vyšší hospodářský růst absorbuje stávající přebytek pracovních sil v těchto státech, zranitelnost platební bilance v důsledku rychlého hospodářského růstu a velkého přílivu přímých zahraničních investic, nutnost umožnit přizpůsobení relativních cen poměrům v EU (při nízké inflaci je to náročnější, neboť k potřebnému zvýšení některých cen není prostor a snižování skupiny cen, což je druhá možnost úpravy relativních cen, je obtížnější a i potenciálně riskantní), nezbytnost další zásadní restrukturalizace průmyslu a relativně vysoké rozpočtové schodky.

Z podrobného rozboru vyplývá, že tři největší přistupující země (Polsko, Česko a Maďarsko) čeká řada náročných úkolů, mají-li ve střednědobém horizontu zkonsolidovat své veřejné rozpočty a připravit se na případné přijetí eura. Rozpočtové schodky všech těchto zemí nyní výrazně převyšují 3 % HDP a vládní předpovědi jejich snižování jsou založeny na značně optimistických předpokladech ohledně kontroly veřejných výdajů a (zejména v případě Polska) tempa hospodářského růstu.

Rosemary Radcliffe k tomu dodala:
„Pro makroekonomickou stabilitu Polska, Maďarska a Česka jsou vyvážené veřejné finance zásadní, bez ohledu na to, kdy tyto státy zavedou euro. Z naší analýzy však vyplývá, že vlády těchto zemí posuzují pravděpodobnou rychlost snižování rozpočtového schodku v následujících třech letech poněkud optimisticky.”

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *