Marketing

Ekologické a jiné závazky představují riziko pro fúze a akvizice, konstatuje zpráva KPMG LLP (UK)

KPMG LLP (UK) se zabývá rozsahem, v jakém výše uvedené závazky ovlivňují transakce mezi společnostmi ve zprávě „Dopady – průzkum týkající se hloubkových prověrek zaměřených na životní prostředí.“ Vychází z průzkumu provedeného nezávislou výzkumnou agenturou TNS, ve kterém bylo osloveno 105 z 500 největších společností v Evropě. Zpráva ukazuje, jak často se transakce v mnohých tradičních hospodářských odvětvích v důsledku výše uvedených závazků přehodnocují či restrukturalizují. Mnohé společnosti přiznaly, že od obchodu nakonec odstoupily, zejména pokud předpokládaly, že by uvedené závazky mohly poškodit dobré jméno firmy.

Na základě výsledků průzkumu se ukázalo, že třetina dotazovaných firem byla po uskutečnění transakce zatížena značnými zdravotními, bezpečnostními, sociálními a ekologickými závazky. Pokud se po realizaci obchodu zjistil některý z těchto závazků, ve 42 procentech případů to znamenalo zvýšení provozních nákladů a u 21 procent firem přímé finanční závazky.

„Společenská odpovědnost firem se stále více chápe jako klíč k trvalému úspěchu v podnikání. Zatímco hloubkové prověrky zaměřené na životní prostředí byly během posledního desetiletí v centru pozornosti obchodních jednatelů, vliv širší společenské odpovědnosti firem na úspěch obchodů se obvykle nechápe jednotným způsobem. To je důležitý faktor při hledání odpovědi na otázku, proč se tolik společností stále potýká s ekologickými riziky,“ vysvětluje nečekaně nepříznivá zjištění James Stacey, vedoucí oddělení životního prostředí divize transakčních služeb společnosti KPMG LLP (UK).

Závěry prověrek mění rozhodnutí
Většina subjektů provádějících hloubkové prověrky zaměřené na životní prostředí dospěla k tomu, že výsledky prověrky změnily i výsledek celé transakce. Na základě uvedeného průzkumu bylo zjištěno, že:

  • Sedm společností z deseti v důsledku nedostatků odhalených prověrkou odstoupilo od transakce nebo sjednalo nové podmínky či provedlo restrukturalizaci transakce;
  • 67 procent společností nejvyšší rizikové kategorie 1 (viz poznámky) a 33 procent společností rizikové kategorie 2 tvrdí, že je nepříznivé výsledky prověrek přiměly k odstoupení od transakce;
  • Výsledky prověrky vedly k úpravě dohodnuté ceny v 64 procentech případů u rizikové kategorie 1 a 48 procentech případů u rizikové kategorie 2.
  • Navzdory provedení prověrky pocítilo 60 procent společností nepříznivý dopad některého závazku.

Jak nekoupit zajíce v pytli?
„Ekologická rizika mohou mít na transakce obrovský vliv, avšak přístup firem k vyhodnocení rizika společenských závazků během transakcí je různý, a to dokonce i v rámci stejného odvětví,“ říká James Stacey a dále poznamenává, že „některé společnosti mají na tuto problematiku podrobné postupy, jež se každoročně aktualizují, zatímco jiné firmy nemají postupy vůbec žádné. Přístup některých společností je velice komerční, neustále se snaží výsledky hloubkové prověrky posoudit z hlediska jejich dopadu na svou hospodářskou výkonnost, zatímco jiné se zaměřují pouze na technickou stránku věci, tj. na vlastní výsledky. Některé společnosti jdou tak daleko, že si nechávají vypracovat „překrývající se“ odborné posudky, a to posudky finanční, právní či komerční.“

Jak dále Stacey dodává, z uvedených odlišností je patrné, že rozsah hloubkových prověrek není již tak jednotný, jak tomu bývalo kdysi. Nyní se může stát, že dvě různé prověrky zabývající se stejným problémem mohou při dalším postupu a vyjednávání klást důraz na zcela odlišné výsledky – a u jedné může dojít k přehlédnutí závažných skutečností, které naopak druhá zjistí.

„Například prakticky všichni respondenti si byli vědomi možného poškození pověsti značky a dobrého jména firmy v důsledku společenské odpovědnosti a mnoho společností prohlásilo, že odstoupilo od obchodů, kde bylo zjištěno významné riziko závažného dopadu na jejich dobré jméno či pověst. Nicméně pouhá třetina společností speciálně upravuje rozsah svých prověrek za účelem zjištění rizika společenských závazků, které by mohly mít dopad na pověst značky či firmy. Nevyhovující společenské a obdobné normy byly nejčastěji zmiňovanými faktory, které v rámci transakcí představují závažné riziko pro pověst a dobré jméno firmy – faktory, které nejsou v mnohých prověrkách běžně zahrnuty,“ uzavírá James Stacey.

Čtyři kroky k úspěchu
Výše uvedená rizika v oblasti akvizic a fúzí, která se vztahují k ekologickým a dalším závazkům, a přístupy, jak těmto rizikům čelit, lze shrnout do čtyř základních bodů. Průzkum zjistil několik rozhodujících předpokladů úspěchu:

  • Firmy musejí uplatňovat komerčně orientovaný přístup ke stanovení rozsahu prověrek a k jejich vyhodnocení, se zaměřením na pochopení dopadů společenských závazků na hospodářskou výkonnost firem;
  • Výsledky hloubkové prověrky zaměřené na životní prostředí by měly být integrovány do posudků komerčních, právních a finančních;
  • Šetření by se nemělo zaměřovat pouze na ekologické otázky, rozsah prověrek by měl být upraven tak, aby zahrnoval rizika širší společenské odpovědnosti firmy, zejména pokud jde o rizika dopadu na pověst značky či dobrého jména;
  • Hloubková prověrka zaměřená na životní prostředí by se neměla rozvíjet na úkor tradičních rizikových oblastí, například znečištění půdy či dodržování platných předpisů. Nadále zůstává důležitá i vysoká úroveň technických znalostí a dovedností.

– red –

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *