Průmysl

Britský Vauxhall se přidá k evropským závodům Opelu

Vlna propouštění se z továren amerického koncernu General Motors umístěných na evropském kontinentu přelila přes Kanál. Tamní „koncernová“ automobilka Vauxhall oznámila, že zruší téměř 440 pracovních míst.

„Po výrobní stránce jsme na tom výborně, ale vytváříme ztrátu a musíme tvrdě zapracovat, abychom se dostali do zisku,“ komentovala společnost Vauxhall skutečnost, že loni její ztráta činila 115 mil. GBP (5,21 mld. Kč), dvojnásobek ve srovnání s předcházejícím rokem.

Plán na snížení počtu zaměstnanců se podobně jako na kontinentu nelíbí odborům. Jejich sekretář Dave Osborne argumentuje tím, že v minulém roce produktivita práce výrazně stoupla. V úterý se proto zaměstnanci Vauxhallu připojili ke svým kolegům z německého Opelu.

Pětina nejdražších dělníků musí odejít
Zřejmě jim to ale nebude nic platné. General Motors, americká mateřská firma, je rozhodnuta splnit své předsevzetí ukončit čtyřleté období evropských ztrát a během příštích dvou let docílit úspor 500 mil. EUR (15,72 mld. Kč).

Jednou z cest k danému cíli je propuštění 12 tisíc ze 63 tisíc zaměstnanců, kteří v 11 evropských továrnách General Motors vyrábějí vozy Vauxhall, Opel a Saab. Nejvíce se tato redukce dotkne zaměstnanců v Německu, kde jsou nejvyšší platy a kde celkové náklady na pracovní sílu jsou druhé největší na světě po Norsku, jak uvádí nedávno publikovaná studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Přitom prodeje aut nejsou nejhorší. Loni se vozů všech tří značek prodalo 1,8 milionu a modely Astra a Zafira jsou považovány za úspěšné.

Pracovat je ve vašem zájmu
Oznámení Američanů, že pětina evropských zaměstnanců musí pryč, byla pro německé dělníky silná káva. Lidé ze závodu Opelu v Bochumi vstoupili do stávky, kterou drží již šest dní a jež počátkem tohoto týdne přerostla v demonstrace, kterých se zúčastnilo na 50 tisíc lidí. Výpadky v dodávkách některých dílů ohrožují plynulou výrobu i v jiných závodech. Odborový svaz zaměstnanců v kovozpracujícím průmyslu IG Metall, nejmocnější v Německu, nemůže Američanům přijít na jméno. „Jediné, nač ti idioti dokázali přijít, je propouštění,“ prohlásil jeden z odborářů v Bochumi.

Nepomáhají ani výzvy spolkové vlády, která nabádá zaměstnance k návratu do práce, řkouc, že stávka nepodporuje jejich dlouhodobé zájmy. Sama však není potenciálně 12 tisícům z nich, podobně jako už téměř dalším 5 milionům nezaměstnaných Němců, nabídnout rozumnou perspektivu.

K 1. lednu by sice měl začít platit vládní program další etapy reformy pracovního trhu známé jako Hartz IV, ta však nemá důvěru obyvatel. Nejen proto, že opatření přinesou podstatné snížení dávek v nezaměstnanosti a zkrácení doby jejich výplaty, ale také proto, že reforma je málo důsledná a dosavadní kroky nepřinesly očekávané efekty. Šest renomovaných ekonomických institutů, známých jako Rada moudrých, vydalo nedávno svou pravidelnou půlroční zprávu o stavu německé ekonomiky, v níž reformy pracovního trhu podrobilo tvrdé kritice. Navzdory tomu, že postoj veřejnosti vůči opatřením je vstřícnější než na začátku, nezaměstnanost dále roste a korporace nemění své plány na masivní propouštění. Naopak, v posledních týdnech a měsících počet likvidovaných pracovních příležitostí narůstá, upozorňují ekonomové.

Zpráva kritizuje zejména systém státem dotovaných pracovních míst, zpravidla se jedná o místa na částečný úvazek. Za prvních sedm měsíců tohoto roku jich vzniklo 270 tisíc, celkový počet nově vytvořených míst v Německu za stejnou dobu však je jen 95 tisíc. Firmy tak zneužívají systém státní podpory k tomu, že původní pracovní příležitosti mění na ty státem dotované. „Vytváříte sociální problém, abyste vyřešili problém pracovního trhu,“ vzkázal ministrům Udo Ludwig, ředitel institutu IWH. „Vláda postupuje chaoticky, nesystematicky, a jedno peklo nahrazuje jiným peklem,“ přidal se k němu Gebhard Flaig z Ifo institutu.

Podle autorů zprávy by reformy měly být ještě hlubší a důslednější. Vláda Gerharda Schrödera to ale nyní odmítá s tím, že nejprve chce získat občany pro ty kroky, které jsou naplánovány. Tato opatření však, varují ekonomové, v prvních měsících fungování plánu Hartz IV připraví o práci dalších 300 tisíc lidí.

-jef –

Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodářství.

Čtěte také