V rámci konference Forum media 2004 se odpověď na otázku Omezuje legislativa kreativitu? týkala sporného spotu Opavia-Fidorka „Angel“. Organizátoři konference poskytli prostor všem účastníkům této právní bitvy. Tvůrce reklamního spotu reklamní agenturu McCann Ericsson Prague reprezentovala paní Roxana Pfefermanová, diskuse se dále účastnili Petr Brabec (RPR), Mirka Škaloudová (RRTV) a Martin Švehla (ČT).
Kreativní provedení sporného spotu se sloganem „Když musíš tak musíš!“ a malou blonďatou holčičkou, která udeří panenkou po kapotě kabrioletu za účelem získání sušenky Fidorka, realizovali skandinávští kolegové agentury McCann Ericsson Prague. Dle slov paní Pfefermanové „agentura si byla vědoma, že nastane nějaká reakce, ale nevěděli jaká a jaké důsledky bude mít“.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílaní (RRTV) se rozhodla stáhnout tento spot z vysílaní a všem provozovatelům televizního vysílaní udělila pokutu ve výši půl milionu korun. Česká televize pokutu zaplatila, Nova a Prima požádala o odklad platby a podala kasační stížnost. Do sporu se zapojila také Policie České republiky a zahájila vyšetřování případu jako trestního činu. Agentura musela poskytnou mění seznam „delikventů“ podílejících se na tvorbě televizního spotu. Skutek nemohl být Policií posuzován, tím méně dokázán, jako trestná činnost a verdikt zněl „nevinen“.
Obhajoba agentury spočívala v obvinění protivníka z nepochopení kreativního záměru a zveličení situace se záměrem poškodit komerční sektor. Slyšet bylo možné argument, že panenka nikdy nespustí airbag a holčička nechce zničit ani panenku, ani auto. Chce Fidorku! Nadále zůstává otázkou zda malé dítě dokáže pochopit resp. rozlišit rozdíly mezi tím co vidí v televizi a skutečností.
Dalším obhajujícím argumentem může být příklad animovaných seriálů jako například Tom&Jerry. Výrobci tohoto animovaného pořadu vydělávají také na merchandisingu. Prodávají zboží v podobě hrnečků, knih, triček, videokazet a jiných forem prezentace postaviček, které přinášejí dodatečný zisk. Televize bez problémů pouští tento pořad, který je určen primárně pro děti, i když je zde prezentováno násilí a sleduje komerční zájmy jeho tvůrců.
O míře nepřístupnosti tohoto spotu se dá polemizovat i při pohledu na tradiční obsah televizního vysílaní. Televizní zprávy nebo akční filmy obsahují také spoustu násilí. Jako nevhodné by se také dalo označit přerušení vysílání z důvodu zpravodajství o teroristech v ruském Beslanu, a to v neděli v dopoledních hodinách, kdy u televizních obrazovek sedí především děti. Tady RRTV o případných důsledcích vůbec neuvažovala. RRTV si nadále stojí za svým a argumentuje, že „přípustná forma nadsázky byla v tomhle případu překročena“.
Na závěr bloku „Omezuje legislativa kreativitu?“ proběhlo hlasování mezi posluchači diskuse, zda by mělo být do obsahu vysílání zasahováno nebo ne. Vyhrálo přesvědčení, že by do vysílání nemělo být zasahováno vůbec, do televizního vysílání by pak mohl být zařazen jakýkoliv televizní spot nebo pořad. Na druhém místě se umístnil názor účastníků zastávajících přesvědčení, že problematické nebo-li nevhodné TV spoty by měli být vysílané jenom v noci, a na třetím místě současný stav, kdy o vhodnosti nebo nevhodnosti rozhoduje RRTV.
Jak byste hlasovali Vy? Myslíte si, že do obsahu televizního vysílání by mělo být zasahováno nebo ne?
Follow
