E-business

USA, Švýcarsko a Slovensko si nejvíce polepšily v žebříčku připravenosti zemí na e-byznys

Zřejmě poprvé od doby, co splaskla technologická bublina, se globální ekonomika začíná cítit v digitální kůži pohodlně. Výdaje na informační a komunikační technologie (ICT) opět rostou, přičemž na rozvinutých trzích lze sledovat oživení. Rozvoj konektivity – přístupu jednotlivců a organizací k hlasové a datové komunikaci – na rozvíjejících se trzích pokračuje rychlým tempem. Širokopásmový přístup k internetu se v některých zemích stává masovou záležitostí a funguje jako katalyzátor dalšího rozvoje digitální ekonomiky. Aktuální vydání žebříčku připravenosti na e-byznys (e-readiness) agentury Economist Intelligence Unit, vytvořené ve spolupráci s IBM Institute for Business Value, odráží rostoucí význam širokopásmových služeb pro digitální rozvoj zemí. Z toho důvodu nejvyspělejší širokopásmové trhy světa zaznamenaly proti roku 2004 významně vyšší skóre, i když pouze některé z nich se v žebříčku přesunuly na vyšší příčky.

Economist Intelligence Unit od roku 2000 každoročně publikuje žebříček připravenosti největších světových ekonomik na e-byznys. „E-readiness“ země je vyjádřením jejího prostředí z hlediska e-byznysu, což je souhrn faktorů, jež naznačují, jak otevřený je daný trh vůči internetovým příležitostem. Metodika hodnocení prošla v roce 2005 významnou úpravou: mnoho kritérií bylo přehodnoceno s ohledem na jejich rostoucí význam pro určení vyspělosti země – to se týká například širokopásmového přístupu a penetrace mobilních telefonů. Byla také přidána nová hlediska, například inovace a penetrace veřejně přístupných bezdrátových hotspotů.

Agentura Economist Intelligence Unit vyvinula kritéria pro hodnocení připravenosti na e-byznys ve spolupráci s ústavem IBM Institute for Business Value. „Hlediska připravenosti na e-byznys jsou velice dynamická,“ říká George Pohle, vedoucí IBM Institute for Business Value. „Předpokladem vedoucí pozice je trvalé soustředění, strategické plánování a přesně cílené investice, ale to je pouze začátek. Největší problém je, jak s využitím těchto předpokladů vytvořit mix veřejných a soukromých projektů, které přinesou smysluplná zlepšení jednotlivcům, firmám i státním úřadům. Právě zde se dosahuje návratnosti investic.“

Hlavní závěry letošního žebříčku:

Evropa dominuje. Západoevropské země obsadily sedm z deseti prvních příček v letošním žebříčku, přičemž čtyři z nich jsou skandinávské země. Dánsko (na 1. místě), Švédsko (3.), Finsko (6.) a Norsko (9.) jsou nadále nejlepší v klíčových oblastech konektivity, tedy v penetraci mobilních telefonů a používání internetu. První dvě také určují standard v implementacích projektů e-governmentu. Rozvoj širokopásmových služeb pomohl Švýcarsku na čtvrtou příčku a Nizozemí pomohl udržet si osmé místo.

Amerika znovu nabrala dech. Spojené státy se po loňském propadu vrátily na druhou příčku. V USA došlo nejen k výraznému rozšiřování širokopásmových služeb, ale zároveň země zůstává globálním lídrem v penetraci bezpečných internetových serverů a ve výdajích na ICT.

Rozvíjející se trhy už mají některé prvky připravenosti na e-byznys vyřešené. Pro zajištění dostatečné „e-připravenosti“ musí být vhodně propojeny všechny prvky digitální ekonomiky – infrastruktura, bezpečnost, transparentnost, inovace a kvalifikace. Na většině rozvíjejících se trhů jsou v těchto oblastech stále nedostatky, ale několik jich už je ve vybraných oblastech na světové úrovni, nebo se jí blíží. Nejlepšími příklady jsou Estonsko (26.), Slovinsko (27.) a Česká republika (29.) s výrazným rozvojem služeb e-governmentu.

Radim Hradílek, Partner a Country Leader divize Business Consulting Services IBM Česká republika považuje 29. místo České republiky v žebříčku připravenosti na e-byznys za úměrné stupni jejího hospodářského rozvoje. „Českou republiku splasknutí e-byznysové bubliny nezasáhlo naplno, takže nebyly ztraceny tak velké investice jako v západní Evropě. Proto zde nejsou předsudky proti investování do e-byznysových technologií rozhodující a toto odvětví se úspěšně rozvíjí. Ve srovnání s ostatními ekonomikami můžeme zcela jistě vyzdvihnout vládní služby, kde jsme oproti ekonomicky vyspělejším zemím v některých oblastech napřed – týká se to například možnosti elektronického podání daňového přiznání či portálu veřejné správy,“ uvedl Radim Hradílek, podle něhož podnikatelská sféra využívá e-byznys velmi obdobně a globalizace byznysu tomu velmi napomáhá. „Poněkud zaostáváme u soukromých osob, kde pořád ještě existují významné rozdíly v ekonomické síle domácností a tím i v možnosti pořídit si osobní počítač,“ dodává Radim Hradílek.

Indie (49.) a Čína (54.) zůstávají na nižších příčkách žebříčku, ale výrazně přispívají k fungování globální digitální ekonomiky ať už silnou základnou kvalifikovaných pracovníků v oblasti ICT (Indie) nebo ohromným výrobním sektorem ICT (Čína).

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *