Management

Já a stát se generálním ředitelem? Proč vedoucí pracovníci nechtějí usednout do ředitelského křesla?

Podle nové celosvětové studie, kterou společně provedly agentury Burson- Marsteller a Economist Intelligence Unit (EIU), přistupují podnikatelé a obchodníci k nejvyšším funkcím s obavami. Studie Capital 2005 odhalila, že vedoucí pracovníci v současné době velmi zvažují přijetí ředitelského křesla, přičemž 54 procent respondentů pohybujících se na špičce obchodní sféry by tuto nabídku odmítlo úplně.

Největší rozčarování z vysokých postů bylo zaznamenáno v Severní Americe a Evropě (64 procent a 60 procent respondentů by odmítlo nabídku stát se generálním ředitelem společnosti). V asijsko-pacifické oblasti 51 procent vysoce postavených respondentů z obchodní sféry nemá zájem o funkci generálního ředitele. Nejpozitivnější přístup k této nabídce mají obyvatelé Latinské Ameriky, kde jen 27 procent respondentů by se nechtělo stát generálním ředitelem nějaké společnosti.

Proč se stát generálním ředitelem?
Respondenti měli nejprve zdůvodnit své stanovisko, proč by se chtěli nebo nechtěli stát generálním ředitelem. Nejdůležitějším faktorem pro odmítavý postoj byl nepoměr mezi pracovními povinnostmi a osobním životem. Více než šest z deseti dotazovaných (64 procent) uvedli tento důvod jako hlavní. Mezi dalšími důvody figurovaly například plnění čtvrtletních závazků, neustálý stres a nedostatek soukromí z důvodu zájmu veřejnosti. Je zajímavé, že současné problémy, které se týkají obchodu a podnikání, jako jsou například neustálý dozor, snižování nákladů, vývoj talentu, požadavky akcionářů a kritika médií, byly mezi hlavními důvody – proč se nestát generálním ředitelem – uváděny mnohem méně často.

„Dnešní generální ředitelé musí zvládnout časové zóny, světový trh, náhlé krize a rostoucí počty akcionářů, kteří se dožadují pozornosti,“ řekla autorka studie Dr. Leslie Gaines- Rossová, vedoucí oddělení světového výzkumu agentury Burson- Marsteller. „Dokud si společnosti nevychovají novou generaci vedoucích kádrů, kteří by lépe dokázali skloubit pracovní povinnosti a osobní život, nebude o vedoucí pozice zájem.“

Takže proč se stát generálním ředitelem?
Ačkoli vysoké platy, přídavky na vedlejší výdaje a světová prestiž jsou s nejvyššími funkcemi v podvědomí lidí spojeny, respondenti je zařadili na poslední místa ve výčtu důvodů, proč se stát výkonným ředitelem. Možnost řešit komplexně problémy (56 procent), schopnost osobně ovlivnit výsledky své práce (43 procent) a uspokojení z uplatnění vlastních nápadů (36 procent) – to jsou důvody, které v tomto výčtu zaujaly první tři místa. Nezanedbatelný počet dotázaných také uvedl mezi nejdůležitějšími faktory, které by pozitivně ovlivnily jejich rozhodnutí, možnost aktivně se podílet na rozvoji společnosti (33 procent) a vytvářet její trvalou prestiž (26 procent). „Všechny společnosti v současné době zoufale hledají talentované a důvěryhodné vedoucí pracovníky se smyslem pro etiku. Neochota mnoha vedoucích přijmout nejvyšší post ve společnosti vyústila ve snahu o znovuzískání důvěryhodnosti společností na celém světě,“ řekl Patrick Ford, vedoucí oddělení světové spolupráce a financování agentury Burson-Marsteller. „Poptávka po vedoucích kádrech stoupá. Stálý úspěch ve světovém obchodě spočívá v tom, zda nově příchozí generální ředitelé budou mít dostatečnou kvalifikaci, dokážou odhadnout všechna rizika, vyhrnou si rukávy a pustí se do práce.“

Nový výzkum agentury Burson-Marsteller odhalil naléhavou potřebu ochotných nástupců současných generálních ředitelů, kteří opouštějí své pozice. Počet odstupujících pracovníků na nejvyšších pozicích rapidně stoupá (podle časopisu Fortune 1000 každý druhý pracovní den odstupuje jeden generální ředitel, http://www.ceogo.com), a tak nikdy nebyla potřeba vytvořit novou generaci globálních vůdčích osobností tak naléhavá.

– pk –

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *