Management

63 % českých společností se stalo obětí hospodářské kriminality

Nárůst hospodářské kriminality představuje pro firemní sektor stále závažnější hrozbu. Téměř polovina všech organizací se v celosvětovém měřítku stala v uplynulých dvou letech obětí nějakého typu hospodářské kriminality. Tyto závěry vyplývají ze studie společnosti PricewaterhouseCoopers nazvané Celosvětový průzkum hospodářské kriminality 2005 (Global Economic Crime Survey 2005). V konkrétním vyjádření, 63 % českých společností se v uplynulých dvou letech stalo obětí hospodářské kriminality, což oproti roku 2003 představuje nárůst o 133 %.

V celosvětovém měřítku se počet společností, které se staly obětí hospodářské kriminality, zvýšil od roku 2003 z 37 na 45 %. Náklady pro společnosti v důsledku ztrát z tzv. „hmotných podvodů“, které se projeví okamžitými a přímými finančními ztrátami, dosáhly průměrné výše 1,7 milionu USD. K tomuto typu podvodů patří majetková zpronevěra aktiv, neoprávněné nároky a padělání.

V průzkumu, který se provádí jednou za dva roky, byl dotázán celkový počet 3 634 společností ze 34 zemí, včetně České republiky a na jeho realizaci se podílela německá Univerzita Martina Luthera v Halle-Wittenbergu. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že celkové ztráty 1 227 společností, které byly schopny své ztráty vyjádřit v konkrétních číslech, přesáhly v průběhu minulých dvou let částku 2 miliardy USD; počet společností vykazujících finanční ztráty spojené s hospodářskou kriminalitou se zvýšil od roku 2003 o celých 50 %.

Společnosti v celosvětovém měřítku uváděly, že se staly v průměru osmkrát obětí různých typů hospodářské kriminality od roku 2003. S růstem velikosti společnosti rostla i pravděpodobnost, že se stala obětí hospodářské kriminality a že ji odhalila. Velké společnosti uvedly v průměru 12 případů hospodářské kriminality. Bez ohledu na velikost žádná společnost ani odvětví, ať už regulované či neregulované, nebyly vůči podvodům imunní.

„Přestože jsme předpokládali oproti roku 2003 zvýšený počet případů hospodářské kriminality, byli jsme nakonec překvapeni jeho dramatickým nárůstem v České republice,” tvrdí Roger Stanley, partner oddělení Vyšetřovacích a forenzních služeb PricewaterhouseCoopers Česká republika. „Nicméně, bylo by mylné se domnívat, že tento nárůst oznámených případů vychází pouze z nárůstu spáchaných podvodů. Existují zde také pozitivní trendy, které vedly k nárůstu oznámených případů, včetně většího povědomí o hospodářské kriminalitě, postupné odstraňování stigmatu považujícího hospodářskou kriminalitu za cosi, o čem se nemluví, a zároveň zavádění účinnějších kontrol a systémů řízení rizik, které společnostem umožní odhalit více případů podvodu.”

Nárůst různých typů hospodářské kriminality
Studie rovněž prokázala nárůst různých typů hospodářské kriminality, se kterými se mohou společnosti setkat – od majetkové zpronevěry až po padělání. V celosvětovém měřítku došlo ke 140% nárůstu počtu vykazovaných případů zkreslování finančních informací, 133% nárůstu počtu vykazovaných případů legalizace výnosů z trestné činnosti a 71% nárůstu počtu vykazovaných případů korupce a uplácení.

„Zatímco v roce 2003 žádná společnost v České republice nepřiznala, že by poskytla nebo jí byl nabídnut úplatek, dva roky poté uvedlo celých 43 % společností, že se setkalo s tímto typem hospodářské kriminality. Věřím, že tento nárůst je výsledkem pozitivní změny vztahu společností ke korupci a uplácení, které byly všeobecně po dlouhou dobu vnímány jako přijatelný standard podnikání,” říká Stanley. V České republice jsou pachateli ekonomické kriminality téměř z 83 % muži ve věku od 31 do 40 let, s nižším než vysokoškolským stupněm vzdělání. Necelých 40 % z těchto osob tvoří zaměstnanci společnosti, která se stala obětí zpronevěry, a téměř polovina z nich představuje střední a vyšší management.

Náklady spojené s hospodářskou kriminalitou
Kromě přímých ekonomických ztrát, uvedlo 40 % společností v celosvětovém měřítku (ve srovnání s 49 % v České republice) významné škody nefinanční povahy, které ovlivnily jejich běžnou provozní činnost a prosperitu podnikání. Celkem 43 % z těchto společností zaznamenalo poškození dobrého jména společnosti; 42 % zhoršení vztahů s obchodními partnery a 54 % poškození morálky zaměstnanců.

Iluze bezpečnosti
Přestože se počet případů ekonomické kriminality vykázaných v celosvětovém měřítku zvýšil, společnosti jsou přesvědčeny, že obecná hrozba ekonomické kriminality byla pro ně v roce 2003 vyšší než v současnosti. Celosvětově pouze 21 % společností považuje za pravděpodobné, že se jejich organizace stane v průběhu příštích pěti let obětí podvodu. Nejběžnějšími prostředky odhalení podvodu přitom byla náhoda, a to ve 34 % případů (v České republice 47 % případů), následovaná vnitřním auditem, ve 26 % případů (v České republice 19 % případů).

„Přes zvýšení počtu odhalených podvodů a posílení účinnosti systémů řízení rizika, se vždy najdou jednotlivci nebo skupiny mající jak motivaci, tak schopnosti k obcházení nebo vyřazení kontrol. Překvapivě celých 43 % společností nepovažuje za pravděpodobné, že by se jejich organizace mohla stát v průběhu příštích pěti let obětí podvodu. Podle našeho názoru se jedná o známku přílišné sebedůvěry, obzvláště ve světle faktu, že velká část podvodů byla odhalena náhodně,” uvádí Roger Stanley.

Studie potvrdila, že čím vyšší počet kontrolních mechanismů společnost má, tím vyšší jsou její šance na odhalení podvodů a na znovunabytí ztracených aktiv. Společnosti s vyšším počtem kontrolních mechanismů dokázaly lépe zjistit vyšší rozsah škod, které jim ekonomická kriminalita způsobila a odhalily třikrát větší počet ztrát než společnosti s menším počtem kontrolních mechanismů. Kromě toho, společnosti uplatňující více než pět kontrolních opatření proti podvodům vykazovaly lepší výsledky z hlediska znovunabytí ztracených aktiv (52 %), než společnosti, jejichž počet kontrolních opatření byl nižší než pět (43 %).

Společnosti proto nesmí polevit při ostražitosti, nýbrž musí pokračovat v budování nových kontrolních mechanismů a v prohlubování loajality svých zaměstnanců tak, aby zamezily vzniku prostředí nakloněného ekonomické kriminalitě.

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *