DaimlerChrysler se vrací ke kořenům, Ford se vrací k zisku. Sotva den poté, co druhá největší americká automobilka oznámila významné zeštíhlení, investoři reagovali na zprávy o jejím loňském celoročním zisku a ceny akcií Ford stouply.
Ve vážných potížích se téměř současně ocitly všechny tři americké automobilky. O General Motors se na počátku letošního roku psalo, že vykročila směrem k bankrotu, když její dluhy dosáhly 4 miliard dolarů (98,35 mld. Kč) a kurs jejích akcií klesl na méně než polovinu.
Na počátku tohoto týdne oznámil Ford zásadní restrukturalizační plán, podle kterého do roku 2008 sníží počet svých zaměstnanců v USA o 30 tisíc a uzavře 14 továren. Také o tomto plánu prohlásil Peter Morici, profesor Univerzity v Marylandu, že vypadá jako „cesta ke Kapitole 11“ (zákona o bankrotu). Ford sníží svou produkci aut v USA o 1,2 milionu kusů, tedy více než o čtvrtinu. Po loňském roce, kdy podíl automobilky na severoamerickém trhu klesl na 17,4 %, nejníže od roku 1920, je to odvážný krok. Nicméně prezident automobilky Bill Ford tvrdí, že už v roce 2010 přinese projekt nazvaný oficiálně Cesta kupředu úspory ve výši 6 miliard dolarů. Společnost také hodlá v cílovém roce představit deset nových modelů, včetně vozu na hybridní pohon, jichž by se mělo vyrábět 250 tisíc ročně.
Kurs akcií Ford na to konto v pondělí posílil o 5,32 procenta. Nedlouho poté však byly oznámeny hospodářské výsledky automobilky za minulý rok, díky zisku finanční divize ve výši 2,5 mld. USD a výsledkům mimoamerických podniků výrazně lepší, než se očekávalo. konkrétně 2 miliardy dolarů, čili 8 centů na akcii po zdanění, o třetinu více než bylo původně společností předpovídáno.
DaimlerChrysler, nejmenší z velké trojky, v úterý zveřejnil úsporný projekt, v němž počítá s propuštěním 6000 manažerů, tedy pětiny všech „bílých límečků“. Více než polovina z nich bude uvolněna ze závodů v Německu. Tento plán doprovázený řadou dalších opatření má být završen v roce 2008 a má přinést úspory 1,8 mld. USD ročně.
„Během několika posledních let jsme se soustředili na náš hlavní podnikatelský záměr, kterým je výroba automobilů,“ řekl Dieter Zetsche, výkonný ředitel společnosti. Již loni na podzim propustil 8500 lidí z Mercedesu, německé automobilky, která je součástí koncernu a kterou osobně řídí. Od ledna nahradil v nejvyšší pozici Jürgena Schremppa a nyní vykonává obě funkce. Ve srovnání se snižováním počtu zaměstnanců v General Motors a ve Fordu však Zetschova pověst muže rázných nákladových škrtů vybledla. Reputaci si mírně opravil rozhodnutím o snížení počtu členů představenstva z dvanácti na devět.
Součástí restrukturalizace v Daimler Benzu je i stěhování nejvyššího vedení firmy ze stuttgartského sídla v Möhringenu do kanceláří umístěných v areálu továren Mercedes-Benz ve čtvrti Untertürkheim. Jako by tím chtěl Zetsche potvrdit svá dřívější slova, že Mercedes je oporou koncernu. „Vše se vrací tam, kde to začalo,“ podotkl Michael Raab, analytik frankfurtské firmy Sal Oppenheim. „Zetsche se chce vrátit ke kořenům.“
Průmysloví analytici tvrdí, že americké automobilky doplácejí na bezstarostnost svou i svých zákazníků, s jakou v minulých letech nakupovali módní, na spotřebu náročná sportovně-užitková vozidla (SUV). Říká se dokonce, že tato kategorie byla automobilkami vymyšlena proto, aby obešly zákonná omezení o spotřebě pohonných hmot osobních aut.
Zdražení ropy a benzínu (osobní auta s dieselovými motory nejsou v USA tak rozšířené jako v Evropě) obrátilo pozornost tamních motoristů k úspornějším japonským vozům. Domácí automobilky na to reagovaly pozdě, avšak o to radikálnější jsou jejich nynější restrukturalizační kroky.
– das –
Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodářství.