Management

Jak dostat vlastní firmu na kolena (2.)

V první části článku jsme se dotkli tří častých slabin, které mohou každý podnik nenávratně poškodit. Nyní se zaměříme na tři zbývající, na které upozornil vynikající marketingový odborník Don Fuller.

4. Velkým problémem může být, když se ve vnitrofiremním styku začnou stále více a více navyšovat stohy úředních záznamů, hlášení a zápisů. V tomto případě hovoříme o nebezpečí papírování.

Mnozí manažeři se přímo vyžívají v množství popsaného papíru. Dokládají si tak vlastní důležitost a oficialitu. Již v šedesátých letech platilo, že až polovina popsaných papírů je ve vnitrofiremní komunikaci naprosto zbytečná. V dnešní elektronické době je toto číslo ještě vyšší. Výjimku samozřejmě tvoří smlouvy a jiné důležité doklady, bez nichž by se společnost prostě neobešla a které prostě musí být podepsány či orazítkovány.

V této souvislosti bych velice rád citoval výše uvedeného autora: „Informace musí být shromažďovány, aby mohly být zpracovány. Ne proto, aby byly zakládány“.

Pokud chceme zařadit do nějaké kartotéky písemně zpracovanou informaci, měli bychom mít na paměti jednu důležitou věc. Tato informace musí mít jasný a předem vymezený užitek. Do této skupiny můžeme zařadit analýzy, marketingové studie, informace o postavení na trhu či zprávy o nejnovějších vývojových trendech. Vždy bychom ale měli předem rozhodnout, jestli právě tento materiál musíme nezbytně evidovat v této a ne pouze elektronické podobě.

5. S výše uvedeným problémem souvisí i další – zvláštní zprávy. Kolik šéfů často vyžaduje po svých podřízených nejrůznější zvláštní zprávy, které musí vypracovat vedle těch oficiálních? Nutno podotknout, že v drtivé většině případů jsou naprosto zbytečné.

6. Poslední slabinou, kterou zmiňuje Don Fuller, je častý výběr slabých a oslabování silných podřízených. Tento jev je typický zejména pro slabé manažery. Ti si jsou sami sebou nejistí, proto si vybírají (mnohdy jen podle svého názoru) slabé a neprůbojné podřízené, u nichž jsou přesvědčeni, že je nemohou ohrozit. Pravidlo však zní, že dobrý vedoucí si zásadně vybírá jen dobré podřízené!

Správná podniková filozofie je totiž založena na tom, že každá další generace vedoucích pracovníků musí být lepší než ta předcházející.

Možná si po přečtení těchto pár řádků říkáte, že všechna tato pravidla přece dobře znáte. Chyby ale bohužel můžeme dělat i při řešení těch zdánlivě nejobyčejnějších a nejjasnějších situací. Proč si je tedy znovu nepřipomenout.

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *