banner_left
banner_right
Průmysl

Průměrná mzda překročila 20 tisíc korun

Ve druhém čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla 20 036 korun. O něco více se platy zvýšily v podnikatelské sféře, státní zaměstnanci zůstali v průměru pod touto psychologickou hranicí. Stotisícových platů se dočkáme kolem roku 2038.

Dvacetitisícové platy sliboval v předvolební kampani v roce 1998 Václav Klaus nejpozději v roce 2000. Podmínkou ovšem bylo vítězství ODS. Pod vedením ČSSD tedy máme šestileté zpoždění. Nicméně vliv politické orientace vlády na současnou výši průměrné mzdy není prokazatelný.

Podle Českého statistického úřadu se ve 2. čtvrtletí letošního roku zvýšila průměrná nominální mzda o 6,9 %, reálný přírůstek (po očištění od inflace) činil 3,9 procenta. Absolutně se měsíční hrubá mzda zvýšila o 1291 korunu.

Vůči prvnímu letošnímu čtvrtletí se tempo růstu mezd zpomalilo, když za první tři měsíce roku činilo 4,2 procenta. „Inflační očekávání v ekonomice polevila a ochabl tak hlavní motor růstu mezd. Krom toho silná koruna tlačí na exportní podniky, které si ve snaze zůstat konkurenceschopné nemohou dovolit rychlý růst mezd,“ komentuje Vladimír Pikora, hlavní ekonom poradenské firmy Next Finance.

V podnikatelské sféře byl růst rychlejší: nominálně o 7,1 procenta na 20 182 koruny. Ve státním sektoru se platy zvýšily o 6 % na 19 528 korun. Ke konci roku ale pravděpodobně i stání zaměstnanci překročí dvacetitisícovou hranici díky 13. a 14. platům.

„Vysoký růst mezd podporuje vyšší spotřebu obyvatelstva, vyšší tržby maloobchodníků a opodstatňuje tak náš odhad na růst hrubého domácího produktu za 2. čtvrtletí ve výši 7,1 procenta,“ dovozují Michal Brožka a Aleš Michl z Raiffeisenbank.

Nejnižší relativní růst nominálních mezd byl zaznamenán v odvětvích ubytování a stravování (o 4,5 %), rybolov a chov ryb (o 4,6 %), veřejná správa a obrana (o 5,6 %). Nejvyšší růst vykázala odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (o 11,3 %), zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti (o 9,5 %) a finanční zprostředkování (o 8,0 %).

Nejvyšší nominální mzda (odvětví finančního zprostředkování) byla zhruba třikrát vyšší než nominální mzda nejnižší (odvětví ubytování a stravování). Ještě větší rozdíl je patrný u průměrných mezd podle institucionálních sektorů. Dlouhodobě nejvyšších průměrných nominální mezd dosahuje sektor finančních institucí (40 260 Kč v 2. čtvrtletí 2006). Nejnižší mzdy (12 309 Kč) pobírali zaměstnanci u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku.

V průměru za 1. pololetí letošního roku se hrubá měsíční mzda zvýšila nominálně o 1269 Kč (7 %) na 19 484 koruny. Reálná mzda stoupla o 4 procenta. V podnikatelské sféře činil přírůstek průměrné mzdy 7,2 % na 19 635, ve státním sektoru to bylo 5,9 % na 18 960 korun. „Z velmi dlouhodobého pohledu u nás růst mezd neustále zpomaluje. Podniky i zaměstnanci si zvykají na nižší inflaci, čímž berou vítr z plachet těm, kdo volají po vyšších mzdách,“ říká V. Pikora. „Navíc silná koruna v řadě podniků brání růstu mezd. Naopak ve prospěch vyššího růstu mezd mluví růst produktivity práce.“

Analytici odhadují celoroční přírůstek průměrné hrubé měsíční mzdy ve výši 6,0 až 6,7 procenta. V příštím roce by měla stoupnout kolem 6 procent a překročit 21 tisíc korun. Sociální výdaje přitom mají stoupnout o 17 procent.

„Další milník, 25 tisíc korun, by měla průměrná mzda zdolat v roce 2009 nebo 2010,“ tvrdí David Marek, šéfekonom investičního portálu Patria Online.

„Náš hyperdlouhodobý futuristický model české ekonomiky říká, že v roce 2038 by měla průměrná mzda překročit hranici 100 000 korun. V polovině století to bude ještě o 80 000 korun více,“ vypočítává D. Marek. Pro zlepšení nálady dodává, že na konci století bude průměrná měsíční mzda dosahovat 2,8 milionu, ovšem bochník chleba bude stát 180 korun a lahvová desítka 85 korun.

– jef –

Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodářství.

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *