Public relations

Novináři dostávají až 100 tiskových zpráv denně

PR agentura LEWIS Communications zveřejnila výsledky ankety, ve které se novinářů ptala na jejich postoj k tiskovým zprávám. Z průzkumu vyplynulo, že největší počet respondentů – celkem 57 % – dostává v průměru jednu až dvacet pět tiskových zpráv denně. Z celkového počtu přečtených zpráv jich však 78 % novinářů skutečně použije méně než čtvrtinu.

Ankety se zúčastnilo celkem 47 novinářů z deníků, ekonomických, marketingových a oborových titulů. Cílem bylo zjistit, kolik procent z obdržených tiskových zpráv novináři skutečně použijí, a jaká kritéria jsou pro ně při výběru důležitá. Respondenti odpovídali celkem na pět otázek, v otevřené šesté se mohli k tématu volně vyjádřit.

Na otázku zjišťující počet obdržených tiskových zpráv odpovědělo 57 % novinářů, že dostává denně 1 až 25 zpráv. 36 % respondentů uvedlo, že obrží v průměru 26 až 50 tiskových zpráv. 7 % dostává do pošty v průměru 76 až 100 zpráv. Ze 47 došlých odpovědí neuvedl žádný novinář, že by nedostával žádnou tiskovou zprávu. Nejvyšší počet zpráv dostávají dle došlých odpovědí šéfredaktoři marketingových titulů. Ti také uvedli, že je značné procento došlých zpráv pro zaměření jejich periodika zcela nerelevantní, nebo že u tiskových zpráv často postrádají údaje zajímavé právě pro jejich čtenáře.

Výsledky průzkumu také ukázaly, že pouze 4 % novinářů dostává zprávy, které jsou pro jejich zaměření relevantní více než ze tří čtvrtin. Nejvyšší podíl respondentů dostává jen 1 až 25 procent relevantních zpráv (39 % odpovědí). 36 ze sta novinářů hodnotí obdržené zprávy jako odpovídající jejich specializaci z 51 až 75 procent. Zbylých 21 % novinářů dostává relevantní zprávy z 26 až 50 procent. Pro některé respondenty jsou tiskové zprávy z jiného zaměření zajímavým zdrojem informací. Většinu respondentů však tyto zprávy spíše zdržují.

78 % respondentů dále uvedlo, že z celkového počtu přečtených tiskových zpráv skutečně použije jen čtvrtinu. Dalších 14 % respondentů použije 26 až 50 procent zpráv. Až tři čtvrtiny nebo dokonce všechny tiskové zprávy dokáže zužitkovat 4 % respondentů. Někteří novináři doplnili, že uvedené procento není absolutní, že si některé zprávy ukládají a vrací se k nim podle potřeby i později.

Nejobsáhlejší byla otázka zjišťující kritéria výběru použití tiskových zpráv. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že je pro ně při výběru jednoznačně nejdůležitější obsah tiskové zprávy neboli hodnota jejího informačního sdělení. Kvalitu tiskové zprávy, jméno firmy a titulek posoudili respondenti taktéž jako velmi důležité. Naopak jméno agentury, která tiskovou zprávu posílá, hraje při selekci méně důležitou roli. Osobní kontakt s PR manažerem agentury nebo firmy je podle respondentů spíše neutrálně významný faktor.

Na otázku týkající se rozdílu mezi PR zprávami přímo z firem a tiskovými zprávami od PR agentur odpovědělo 46 % respondentů, že zde vidí rozdíly a to především v obsahové i gramatické kvalitě. Pro 36 % novinářů je naopak kvalita zpráv z obou zdrojů stejná. Pro zbývajících 18 % je to individuální a kvalita podle nich záleží na zkušenostech konkrétní osoby odesílatele.

„Většina respondentů uvedla, že všechny doručené tiskové zprávy nečte, čímž se potvrdil náš předpoklad. Velmi zajímavé bylo také zjištění, že téměř polovina novinářů vidí rozdíl v kvalitě práce PR agentur a PR oddělení firem. Na základě výsledků bych PR agenturám doporučila, aby ze svého slovníku vymazaly prázdné marketingové fráze. Firmy by se naopak měly více zaměřit na předání centrálního sdělení veřejnosti,“ zhodnotila výsledky ankety Daniela Paličková, konzultantka LEWIS odpovědná za průzkum.

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *