Výzkum trhu

Je nárůst šikany na pracovišti důsledkem finanční krize?

Pojmy mobbing či šikana nejsou české veřejnosti již neznámé. Mobbingem rozumíme všechny formy společenské šikany spolupracovníka, které mohou ve svém důsledku negativně ovlivnit psychický ale i fyzický stav poškozeného. Projevy mobbingu nemusí být nápadné na první pohled. Začínají totiž pozvolně například okřikováním či zesměšňováním dotyčné osoby, ale časem se mohou vyvinout až ve fyzické ubližování.

Častěji jsou šikanovány ženy, mladí a také senioři
Výsledky výzkumu ukazují, že osobní zkušenost s některou z forem šikany na pracovišti má v současné době více než čtvrtina populace starší 15 let (27 %). Častěji se jedná o ženy, mladší osoby do 29 let věku, ale také o pracující padesátníky. Problém mobbingu již také není záležitostí osob s nejnižším vzděláním, ale naopak se přesouvá do kategorie vzdělanějších.
Za nejčastější projevy mobbingu můžeme v současné době označit nedoceňování pracovního výkonu vedoucího postupně ke ztrátě sebevědomí, neustálou kritiku práce, zadávání nesmyslných pracovních úkolů a povinností neodpovídající pracovní kvalifikaci nebo pomlouvání a zesměšňování postiženého v rámci pracovního týmu. Dvě pětiny šikanovaných osob jsou některé z forem mobbingu vystavovány jednou týdně či ještě častěji, a to více než ve dvou pětinách případů (42 %) po dobu delší než jeden rok.

Porovnáme-li výsledky tohoto výzkumu s jinými veřejně dostupnými zdroji lze konstatovat, že za poslední dva roky došlo k poměrně velkému nárůstu osob vystavovaných některé z forem šikany (nárůst o 11 procentních bodů). Lze se domnívat, že tento nárůst může být i jedním z praktických dopadů probíhající celosvětové hospodářské krize.

Problematikou existence a rozsahu mobbingu v rámci české společnosti se ve svém posledním reprezentativním šetření zabývala společnost STEM/MARK. Výzkum byl proveden v rámci šetření Omnibus na reprezentativním vzorku populace starší 15 let. Pro účely tohoto výzkumu byly z dotazování vyloučeny osoby, které nejsou v současné době v pracovním poměru (např. nepracující studenti či důchodci). Vzorek se proto skládal výhradně z respondentů, kteří pracují a kteří díky tomu mohou mít se zkoumanou tématikou případné osobní zkušenosti (celkově se jednalo o 647 osob). Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období měsíce května 2009.

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *