Marketing

„Technologický výhled 2002-2004, díl II.: Nové trendy ve vývoji internetových technologií.“

Společnost PricewaterhouseCoopers vydává „Technologický výhled 2002–2004, Díl 2: Nové trendy ve vývoji internetových technologií.“ Publikace analyzuje pokrok v oblasti operačních a komunikačních technologií v reakci na rostoucí nároky podniků při využívání informačních technologií (IT) a internetu. Kniha se zaměřuje na předpokládané hlavní vývojové tendence IT infrastruktury pro příští tři roky. Výhled dále pojednává o dlouhodobých trendech vedoucích k přeměně internetu z operačního nástroje, jak ho známe dnes, v globální síťovou užitkovou službu.

Druhý díl analýzy, jenž je výstupem analýzy Globálního technologického centra PricewaterhouseCoopers, je pokračováním dlouhodobého zaměření společnosti na poskytování profesionálního poradenství a informací v oblasti technologií. Navazuje na Díl 1: Jak řídit budoucnost softwarových aplikací, který vyšel v dubnu 2002 a byl věnován hlavním trendům v oblasti podnikových aplikací a podpůrného softwaru pro jejich výstavbu a integraci. Druhý díl se zaměřuje na informační systémy a komunikační sítě, na nichž jsou provozovány aplikace diskutované v prvním díle. Obě knihy podrobně analyzují stěžejní oblasti IT a předvídají hlavní směry budoucího vývoje. Technologický výhled, který letos vychází již počtrnácté, je prestižní publikací společnosti PricewaterhouseCoopers v oblasti špičkových analýz IT.

Nové trendy internetových technologií
Nejpozoruhodnějším výstupem analýzy je předpověď, že budoucí využití internetových technologií bude založeno na konvergenci několika současných vývojových proudů. Jde například o tzv. maticové paralelní systémy, které umožňují velkoobjemovou agregaci a integraci výpočetních, paměťových, síťových a dalších informačních zdrojů v rámci více organizací. V současnosti jsou takové nástroje využívány jen při vědeckých experimentech, jež vyžadují analýzy velkých objemů dat. Podobně jako se internet vyvinul v rámci akademického výzkumu ve snaze sdílet informační zdroje a posléze se uplatnil komerčně a mezi soukromými uživateli, tak budou i maticové paralelní systémy dříve či později využity v podnikové sféře. Podstatnější je však skutečnost, že výzkum maticových paralelních systémů povede k vytvoření softwaru schopného vyřešit zásadní problémy, jimž dnes společnosti čelí při budování distribuovaných vnitropodnikových aplikací.

„Ještě letos jsme předvídali, že širší využití webových služeb v rámci podnikových systémů si vyžádá delší dobu, než se předpokládalo, a to kvůli nedořešeným problémům se spolehlivostí, bezpečností a obchodními modely,“ uvedl Eric M. Berg, ředitel Globálního technologického centra společnosti PricewaterhouseCoopers a šéfredaktor publikace. „Podle našich nejnovějších zjištění však přímým výstupem vývoje maticových paralelních architektur, protokolů a middlewaru, který probíhá v rámci vědecké komunity, budou řešení, která tyto překážky překonají a umožní intenzivní využití webových služeb.“

Vedle maticových paralelních systémů budou vývoj internetových technologií určovat ještě další trendy:

  • Poskytování výpočetních kapacit – způsob poskytování IT, kdy se společnosti budou zabývat provozováním vlastních informačních infrastruktur asi tak, jako dnes spravují např. vlastní zdroj energie či vody. Namísto toho budou podle potřeby (a za poplatek) využívat IT infrastrukturu specializovaných poskytovatelů.
  • Globální využívání IP protokolu pro hlasovou komunikaci – v okamžiku, kdy internet bude stejně rozšířený a snadno dostupný jako telefonní síť, přemění se globální telefonní síť ze své současné podoby – navzájem nepropojené internetové protokoly (IP) pro telefonní hovory obklopené tradičními telefonními sítěmi – v systém, kde pro zajištění hlasových služeb bude výhradně využíván IP protokol. Provozovatelé telekomunikačních služeb tak ztratí svůj dosavadní monopol na vytváření nových telefonních služeb. Nakonec bude každý subjekt disponující připojením k internetu potenciálním poskytovatelem služeb, podobně jako dnes každý, kdo má připojení k internetu, může spoluvytvářet jeho obsah jednoduše tak, že spustí své webové stránky.
  • Všudypřítomné nasazení IT – znamená stav, kdy informační technologie budou univerzálně dostupné a stanou se běžnou, „neviditelnou“ součástí každodenního života, prostupující úplně vším. Ze všech různých aspektů internetových technologií je takové proniknutí dosud nejméně realizováno. Jeho předpokladem je další pokrok ve vývoji uživatelských rozhraní, systémového softwaru (včetně vyhledávání služeb, upravování obsahu, programovacích rámců), bezpečnosti a pervazivních sítí (včetně tvorby účelových sítí složených z velkého počtu senzorických zařízení schopných určit své umístnění a samostatně jednat).

Krátkodobé trendy v oblasti infrastruktur IT
V krátkodobějším horizontu můžeme identifikovat tři hlavní trendy vývoje informačních a komunikačních technologií: neustálé zvyšování kapacity komoditních technologií, posilování důrazu na přizpůsobitelnost informačních a komunikačních technologií a nadále také důraz na pružnost, spolehlivost a ovladatelnost těchto infrastruktur.

Tyto trendy jsou analyzovány v příslušných částech Výhledu:

  • Procesory a platformy – tato část je věnována polovodičům, zabudovaným procesorům, tradičním a nově vznikajícím výpočetním platformám, pamětím a displejům.
  • Komunikace – tato část zahrnuje kapitoly o inovacích v oblasti bezdrátové a drátové komunikace, o telekomunikačních službách a internetových technologiích.
  • Správa webových aplikací – tato část se zabývá technologiemi určenými ke zvýšení výkonnosti a dostupnosti webových stránek a nástrojům na správu systémů a sítí.

Trend komoditizace technologií zahrnuje:

  • Rostoucí nároky, jež na tzv. „high-end“ servery RISC/UNIX kladou systémy založené na nových 64bitových procesorech Intel ze skupiny Itanium a podporující operační systémy Microsoft Windows nebo Linux.
  • Posun směrem k paměti založené na IP namísto specializované technologie optických vláken užívané v tzv. paměťových sítích (Storage Area Networks – SANs) spolu s nástroji Gigabit Ethernet a TCP/IP.
  • Využívání superpočítačů sestavených z velkého počtu komoditních systémů podporujících Linux jako úsporná alternativa k běžným superpočítačům.
  • Vývoj lokálních bezdrátových sítí (LAN) typu 802.11.

“Snad ze všech technologií, které byly od okamžiku vydání knihy Claytona Christensena „Innovator’s dilema” (Rozpaky inovátora) označeny jako ‚převratné‘, si toto označení nejvíce zaslouží právě sítě typu 802.11,“ uvedl Mike Katz, ředitel Globálního technologického centra společnosti PricewaterhouseCoopers. „Tato technologie poskytuje podnikům a jednotlivcům nástroje k vytváření sítí konkurujících bezdrátovým datovým sítím třetí generace a nabízí alternativu k sítím řízeným centrálně jejich provozovateli, podobně jako v uplynulém desetiletí otevřenost internetu vytvořila alternativu k centrálně řízeným sítím.“

Přizpůsobitelnost infrastruktur se projeví v následujících oblastech:

  • Nové architektury serverů jako např. tzv. „server blades“ (servery uspořádané jako karty, které mohou být hustě vrstveny nad sebe v počítačových skříních) umožňují, aby IT infrastrukturu podniku bylo možno rozšiřovat horizontálně, to jest prostým zvýšením počtu serverů s určitou kapacitou. Při tradičnějším vertikálním rozšiřování kapacity je nutno vždy nahradit server, který již na danou činnost nestačí, jiným s vyšší kapacitou.
  • „Kabelová“ komunikace: dodavatelé zařízení zvyšují jak přenosovou rychlost všech vlnových délek v každém optickém vláknu, tak i počet vlnových délek, které jsou k dispozici.
  • Bezdrátová komunikace: vznikají rychlejší verze sítě typu 802.11 a nové technologie včetně ultraširokých pásem a tzv. inteligentních antén, které umožní dále zvýšit šířku pásem.

Pružnost, spolehlivost a ovladatelnost jsou stále důležitější, protože podniky musejí zvládat velmi rozdílné míry pracovní zátěže, zajistit dostupnost systémů pro své zaměstnance, odběratele a partnery a provozovat IT infrastruktury co nejúsporněji. K dosažení těchto cílů lze využít:

  • nástroje na řízení zdrojů: v minulosti byly dostupné pouze na počítačích typu mainframe, dnes jsou k dispozici také v rámci distribuovaného IT prostředí,
  • dodatečné kapacitní rezervy, jež dodavatelé systémů v důsledku poklesu cen polovodičů a paměťových komponentů zabudovávají do svých systémů,
  • nové nástroje pro správu systémů a sítí, které podnikům umožňují ekonomicky vyjádřit dopady nefunkčnosti systémů např. z hlediska výnosů a ziskovosti, což umožňuje alokovat zdroje tak, aby nejvyšší zdroje na zvýšení spolehlivosti byly investovány do oblastí, které mají největší dopad na hospodaření podniku,
  • nové architektury datových center a webových aplikací, které zvyšují flexibilitu a spolehlivost.

Podle Berga „dnes podniky kladou důraz zejména na co nejúspornější provoz IT. V období hospodářského růstu mohli společnosti i poskytovatelé služeb jednoduše zvyšovat investice do určitého problému v oblasti IT, dokud nebyl vyřešen. Taková strategie už není nadále únosná, takže největší úspěch na trhu mají produkty, které zvyšují flexibilitu, ovladatelnost a spolehlivost.“

Analýza obsahuje také názory odborníků z oboru Výhled nabízí rozhovory se čtyřmi uznávanými odborníky na IT, kteří hovoří o svých názorech na vývoj v oblasti IT a komunikace. Jsou to:

  • Judy Estrin, generální ředitelka společnosti Packet Design, která předtím spoluzakládala tři úspěšné technologické společnosti a působila i jako ředitelka pro technologie u společnosti Cisco Systems,
  • Dr. Leonard Kleinrock, profesor počítačových věd na University of California v Los Angeles, jehož průkopnický výzkum počítačových sítí pomohl položit základy internetu a jehož výzkumná laboratoř se v roce 1969 stala sídlem prvního uzlu sítě ARPAnet;
  • Dr. Richard F. Rashid, vedoucí viceprezident společnosti Microsoft pro vývoj,
  • Dr. Irving Wladawsky-Berger, viceprezident skupiny Server Group společnosti IBM pro technologie a strategii, v níž zodpovídá za iniciativy IBM v oblasti operačního systému Linux, maticových paralelních systémů a internetových technologií.

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *