Nový detailní výzkum společnosti INCOMA GfK „Typologie mikroregionů České republiky“ analyzuje vedle desítek demografických a ekonomických údajů také dojížďku a vyjížďku těchto oblastí.
Tradičně velmi silnými dojížďkovými regiony jsou především centrální oblasti Prahy. Tato území jsou charakteristická vysokou koncentrací obchodu a služeb.
Počet osob, dojíždějících do vybraných pražských mikroregionů za prací a do škol
Zdroj: Výzkum INCOMA GfK, Census 2011, vytvořeno v software RegioGraph
K nejsilnějším pražským dojížďkovým mikroregionům patří vedle centra města také nové oblasti s moderními kancelářskými budovami, jako je Brumlovka/Baarova v Praze 4, vybraná území Karlína v Praze 8 či například oblast Letiště Václava Havla.
V oblastech s vysokou dojížďkou se koncentruje velký počet osob v průběhu dne. To mimo jiné představuje velkou masu lidí, kteří mohou využívat celou řadu služeb, od obchodů s potravinami, přes osobní a finanční služby až po gastronomii.
Na druhou stranu jsou v Praze také oblasti s velmi nízkým počtem pracovních příležitostí a zároveň extrémně vysokým podílem vyjíždějících. Ve většině případů jde o oblasti panelových sídlišť na okraji města. Jedná se například o území Jihozápadního města (sídliště Nové Butovice, Stodůlky, Velká Ohrada), sídliště Řepy, sídliště Černý Most a části Jižního města se sousedními Petrovicemi a Horními Měcholupy.
Neznamená to však, že tyto čtvrti zůstávají přes den úplně vylidněné. Na velmi malém prostoru zde bydlí vysoký počet lidí (cca 200 – 300 lidí na jeden větší panelový dům). Přes vysokou úroveň pravidelné vyjížďky zde přes den zůstává minimálně 50 – 60% obyvatel, což při vysoké hustotě zalidnění těchto oblastí představuje poměrně velký počet lidí. Jde samozřejmě především o specifické skupiny lidí (lidé v domácnosti, obyvatelé v důchodovém věku, část živnostníků a lidí s variabilní pracovní dobou, rodiče s malými dětmi).
Pražské mikroregiony, ze kterých pravidelně vyjíždí za prací a do škol více, než 30% jejich obyvatelstva
Výše zmíněné příklady z Prahy jsou v rámci výzkumu hodnoceny spolu s dalšími desítkami charakteristik ve všech obcích České republiky a detailně ve všech mikroregionech českých a moravských měst. Vytvářejí tak zajímavou mozaiku, na jejímž základě lze „na míru“ lokalizovat rozvoj jednotlivých lokálních i regionálních komerčních projektů či optimalizovat pobočkové sítě různých typů aktivit.