Ačkoli firmy v České republice začínají pociťovat nedostatek pracovní síly, neprojevuje se tato skutečnost v průměrných tržních nárůstech mezd. Podniky snižují příplatky, ale nevyužívají nových možností novelizovaného zákoníku práce.
Podobně jako v předchozích letech, i letos společnosti navyšovaly mzdy svým zaměstnancům v průměru o 4,5 % až 5,5 procenta. Na druhou stranu se však začínají objevovat větší rozdíly v navyšování mezd mezi jednotlivými firmami.
Vyplývá to z pravidelné studie PayWell 2007: Efektivně řídit, efektivně odměňovat, kterou každoročně vydává účetní a poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC). Letos se srovnávací studie zúčastnilo v roli respondentů 125 společností ze zpracovatelského průmyslu, obchodu, finančních služeb, sdělovacích prostředků, z oborů high-tech a center sdílených služeb.
Rozdíly nejsou mezi regiony, ale firmami
Letošní vydání studie PayWell však ukázala, že na rozdíl od minulých let se rozšířilo celkové rozpětí růstu mezd. Jestliže dříve se jednotlivé podniky příliš neodchylovaly od průměrných nárůstů, v současnosti některé firmy zvyšují platy v průměru i o 10 procent. Podle Kataríny Smrčekové, manažerky oddělení Řízení lidských zdrojů, je to známkou toho, že odměňování přece jen začíná pomalu reagovat na nedostatek pracovních sil. „Na druhou je pozoruhodné, že rozdíly v nárůstech mezd mezi jednotlivými regiony ČR jsou v podstatě stále stejné jako v minulých letech. Očekávali bychom, že tam, kde si firmy dlouhodobě stěžují na nedostatek kvalitních pracovníků, porostou mzdy nebo jiné pobídkové programy rychleji, ale to se neděje,“ říká K. Smrčeková. Podobné je to s přístupem ke strategii odměňování. Studie prokázala, že cílem naprosté většiny firem je odměňovat všechny zaměstnance na úrovni průměru či mediánu trhu. „Zdá se, že společnosti ještě nevyužívají odměňování a koncept motivace jako nástroj pro to, jak se odlišit od ostatních,“ dodává K. Smrčeková.
Změny v zákoníku práce se nevyužívají
Autoři studie rovněž zkoumali vliv nedávné novely zákoníku práce na odměňování zaměstnanců. Výsledkem je zjištění, že podniky zatím příliš nevyužívají některé nové možnosti, které nabízí. Téměř žádná společnost například nepřidává dodatečnou dovolenou po dnech místo po celých týdnech.
Podobně jen málokterá společnost uzavírá se zaměstnanci smluvní dodatek o příplatku na úhradu přesčasů, ačkoliv zákon nařizuje přesčasy proplácet a nelze je již zahrnout do základní mzdy. „S tímto typem dodatků jsme se setkali v necelé čtvrtině firem pouze u vrcholového managementu, u ostatních kategorií zaměstnanců je to výjimečné,“ upozorňuje Katarína Smrčeková.
Dalším zjištěním je, že vzhledem k zavedení nových příplatků jsou společnosti méně štědré tam, které dosud platily nad zákonem danou úrovní (například snižují výši příplatků za nepřetržitý směnný provoz na zákonnou výši).
Zaměstnanecké výhody: direktivní přístup
Studie rovněž sledovala poskytování a distribuci zaměstnaneckých výhod. V současné době se průměrná hodnota ročních nákladů na zaměstnanecké výhody na jednoho zaměstnance pohybuje kolem 21 tisíc korun. Mezi nejčastěji poskytované plošné benefity patří nadále stravenky, jejichž hodnota stále roste – za poslední čtyři roky se medián (nejčastěji poskytovaná hodnota) zvýšil o téměř 20 korun. Mezi další nejčastěji uváděné zaměstnanecké výhody patří mobilní telefon a služební automobil pro některé zaměstnance (uvedlo 98, resp. 93 % firem), týden dovolené navíc, občerstvení na pracovišti a stravenky (přes 76 % respondentů), penzijní připojištění, sportovní a společenské akce (poskytuje více než polovina firem).
„V Evropě dnes v oblasti zaměstnaneckých výhod převládá systém, kdy zaměstnavatel definuje celkový balík odměňování a zaměstnanec může podle svého zájmu o nabízené výhody přesunout část peněz ze základní mzdy do benefitů,“ vysvětlila Katarína Smrčeková. „V České republice nabízejí společnosti spíše fixně dané benefity, které zaměstnanec buď využije, nebo ne. Některé společnosti zavedly tzv. kafetérie, kdy zaměstnanec má pevně definovanou částku na výhody a může si z nabídky vybrat ty, které mu vyhovují. Nemůže ale přesouvat finance mezi základní mzdou a výhodami.“
– das –
Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodářství.
Follow
