Zhruba před dvěma roky jsem napsal pro Marketingové noviny článek na obdobné téma. Vzhledem k tomu, že toto téma je aktuální stále – možná dnes, během neustávajících „krizí“ a „recesí“, ještě o něco víc – rozhodl jsem se napsat pokračování.
Jak jsem již uvedl minule, přesunul jsem většinu svých reklamně poradenských aktivit z Prahy a okolí do východních Čech, tedy především do menších měst a „na venkov“. Dnes je to již více než tři roky, co zde působím. Stále proto spolupracuji spíše s menšími firmami a drobnými podnikateli, popřípadě jako externista občas pracuji pro větší společnosti nebo reklamní agentury. To jen na vysvětlenou, proč se k tomuto tématu vyjadřuji…
Stejně jako před dvěma lety i dnes musím konstatovat, že marketing a reklama má v této části republiky stále mnoho „nepopsaných míst“. Čímž myslím nejen „odborníky“, kteří by firmám s touto problematikou pomohli, ale též samotné podnikatele nebo vedení společností. I oni totiž postrádají některé základní prvky marketingového „know-how“. Ale abych jen nekritizoval, musím s uspokojením konstatovat, že situace se pomalu lepší. Řada „živnostníků“, které osobně znám a o kterých jsem se minule zmiňoval, se o svou propagaci a rozvoj více stará, objednává komplexnější služby a inspiruje se konkurenčními většími a úspěšnějšími společnostmi.
Zatímco zhruba před třemi lety fungoval v mém okolí velkoobchod, který se „dožil ve zdaru 21. století bez vlastní internetové prezentace“. Nyní už je vše jinak. Obchod nejprve investoval do jednoduché internetové prezentace a do drobných tiskovin. Zhruba před rokem navíc spojil své síly s podnikatelem obdobného zaměření a dnes společně provozují internetový obchod, vč. společné propagace v médiích, letácích apod. Kromě toho mají oba subjekty každý svůj vlastní web. Nevím, zda si to mohu připisovat jako svůj úspěch, v každém případě jsem u začátků propagačního snažení velkoobchodu figuroval jako poradce i realizátor, tudíž nějakou zásluhu na dnešním stavu jistě mám. Ostatně kdyby velkoobchod nevěřil mým radám, které si následně ověřil na trhu, určitě by do e-shopu neinvestoval čas a prostředky. Nechci se chválit, je to jistě (a možná hlavně) otázka vývoje a dostupnosti třeba zrovna elektronických médií. Příklad toho, jak v praxi vypadá a proměňuje se propagace menších společností, je to velmi výmluvný.
Je však stále skoro stejně složité firmu či podnikatele přesvědčit, že je nechci „obrat o peníze“, ale chci jim poskytnout kvalitní a komplexní službu, neboť již na první pohled vidím celkem zbytečný a lehce napravitelný nedostatek. Stále se totiž setkávám s názorem, že oni přece letáčky tisknou u kamaráda, který má v garáži levnou kopírku, popřípadě že polep na auto se nevyplatí, protože si stejně chtějí kupovat nové. A znovu a znovu jim vysvětluji, že letáček na bílém kancelářském papíře 80 g / m2 není ta pravá pobídka ke koupi, natožpak k solidní propagaci jména firmy. Nehledě na to, že i ten „malý hloupý“ letáček musí dodržovat základní „korporát“ společnosti. Alespoň, když už neexistuje logo či není daná firemní barevnost, aby v záhlaví obsahoval přesný název firmy, a v zápatí jsem našel kompletní kontaktní údaje. O grafickém provedení a tiskařském zpracování nemluvě. Ostatně i samozřejmost, kterou dnes představuje polep auta, není nijak nedostupná. Pokud se konečně rozhodnu, že si – za doslova „pár tisícikorun“ – nechám vytvořit web a udělat solidní vizitky, jistě mi zbude i cca 500 – 1000 Kč na to, aby mi na plotru vyřezalo místní DTP studio dvě samolepky A4 na boční dveře vozu. A až si konečně pořídím ten nový, vysněný vůz, potom jistě mohu kromě statisíců za auto utratit i několik málo tisíc za kvalitní návrh a profesionální realizaci většího potisku.
Abych se vrátil k marketingu a „chybějícím“ znalostem. Nejsem profesorem marketingu na žádné vysoké ekonomické škole, ovšem základní přehled mít musím. Osobně samozřejmě proto, že k problematice „komerční komunikace“ poskytuji poradenskou a lektorskou činnost. Ovšem jako samostatně podnikající subjekt musím vědět, jak a co a kde a komu nabídnout. Bohužel, zatím vědí mnozí podnikatelé a šéfové firem (a nejen ti „východočeští“) skutečně dobře jen to, co by potřebovali ve výsledku změnit nebo získat: „Máme málo zákazníků…“, „Všichni chodí ke konkurenci, přitom to tam vůbec neumějí udělat…“, „Nikdo nám neposílá objednávky přes naši internetovou prezentaci, co jsme si tak draze pořídili…“ atd.
Pochopitelně neexistuje všelék ani jednotný recept, ale mnoho věcí jde vhodnými nástroji korigovat ku vlastnímu prospěchu. Je asi zbytečné, abych zde vyjmenovával důvody, které k výše uvedeným nářkům vedou, popřípadě uváděl způsoby, kterými jdou odstranit. Čtenáři těchto stránek mají jistě v této oblasti dokonalé vzdělání i přehled. Praxe však v mém regionu ukazuje, že i několik malých doporučení a vylepšení posune firmu na poli komerční komunikace mílovým krokem dále. A v tom vidím hlavní rozdíl v přístupu, který by se měl projevit z naší strany, od odborníků, k malým podnikatelům. Skutečně není důvod objednávat služby „full service“ agentury pro regionálního výrobce. Ne snad, že bych chtěl velkým agenturám upřít zisk. Spíše si myslím, že jeden – v daném oboru zběhlý – externista odvede minimálně stejně dobrou práci.
Jsem optimistou, i když nepředpokládám, že za dva roky by nebylo na toto téma o čem psát…
Follow
