Již v lednu jsme oznámili předběžná čísla o obratu 10 stávajících členských agentur SIMARu v roce 2003, a to obratu ve výši 625 mil.Kč, představující růst o 7,2 % proti roku předcházejícímu. Tento údaj byl nepřesně publikován v článku Alice Tomasové ve Strategii a dále jím byla zpochybněna i čísla o obratech v roce 2002.
Nemám možnost vstupovat do ekonomických údajů výzkumných agentur a mohu čerpat pouze z jejich sdělení, kterým však věřím. Nemohu také nerespektovat rozhodnutí nadnárodního vedení některých výzkumných skupin, které se stavějí proti zveřejňování obdobných údajů, což považuji osobně za nesprávné.
Přesto máme nyní k dispozici za Českou republiku údaje, které pravidelně zjišťuje celosvětově ESOMAR ve formě tzv. Industry Statistics. Jejich získáním byl po dohodě ESOMARu s EFAMRO (evropskou federací národních asociací) pověřen za ČR právě SIMAR. Vyzvali jsme všechny výzkumné agentury ke spolupráci, bohužel odezva nebyla stoprocentní. Získali jsme podklady od všech 10 členských agentur SIMARu (tedy AVE Marketing, GfK Praha, INCOMA Research – nezahrnuje však INCOMA Consult, MEDIAN, Millward Brown, Opinion Window, STEM/MARK, TAMBOR, TNS Factum, XUXA) a od čtyř dalších ochotných agentur (NFO AISA, CONFESS Research, IPSOS a MEDIARESEARCH).
Dohodli jsme se, že budeme uvádět jen celková čísla, tedy ne podrobnosti o jednotlivých agenturách, a to ani interně. Základem byly údaje od těchto 14 agentur, které – podle nás – představují 2/3 obratu tuzemského výzkumu trhu. Doplnili jsme je naším odhadem obratu A.C.Nielsen a dále transponovali na celou ČR.
Jak tedy dopadl výzkum trhu v roce 2003? Čísla potvrdila pokračování předchozího vývoje – tedy růst obratu s jeho poněkud klesající dynamikou. Jedná se o celkový růst v rozsahu cca 11% a ve členských agenturách SIMARu pak 9%. Dynamika je stále vyšší než ve vyvinutých západoevropských státech a tak se daří postupně snižovat rozdíl v podílu obratu na občana.
I když pracujeme pouze s odhadem celkových čísel, lze konstatovat, že se postupně zvyšuje podíl klientů z tuzemska a dosahuje 80% celkového obratu. Co do typu klientů je struktura následující:
- výrobní podniky: 47 %
- síťové subjekty (elektřina, plyn, telefony apod.): 13 %
- finanční a pojišťovací subjekty a media: po 9 %
- výzkumné subjekty: pod 5 %
- různé, business-to-business a malo- a velkoobchod: okolo 4 %
- veřejný sektor: pod 3 %
- reklamní agentury: 2 %
Celkově je zřejmé, že vzrůstá podíl klientů z výrobní sféry, business-to-business a médií a naopak proti minulým letům poklesl zájem z oblasti financí a pojišťovnictví, síťových subjektů a reklamních agentur. Poklesl také podíl výzkumných subjektů (v tom i výzkumy pro zahraniční klienty).
Podíl kvalitativního výzkumu se nemění (cca 13%) s převahou tzv. skupinových rozhovorů. V rámci kvantitativního výzkumu roste podíl panelových výzkumů (dosahuje téměř čtvrtiny celkového obratu) a telefonických výzkumů (včetně výzkumu médií) a klesá podíl tradičního omnibusového výzkumu. Podíl tzv. consumer research se udržuje na 80%.
Jistě zajímavé bude i číslo o počtu pracovníků – tentokrát pouze za 14 odpovídajících agentur. Ty zaměstnávají 1116 pracovníků – v přepočtu na plný úvazek je to 978 pracovníků. Tazatelské sítě zahrnují 8437 pomocníků a panely zajišťuje okolo 9000 domácností.
Posledním údajem je odhad letošního vývoje obratu. Ten je předpokládán (podle mne dost úzkostlivě) ve výši 6 %. Srovnáváme-li to však s čísly jiných států (stagnace či mírný růst, v některých zemích ale i pokles obratu), je perspektiva dobrá. Stále nepříjemným zůstává však nepochopitelná neochota dalších výzkumných agentur, které čísla nesdělují. Bojí se? Nebo jejich váhu přeceňujeme? Nebo volí cesty, které lze někdy nazvat i výrazem „nekalá soutěž“?
Follow
