Letošní výzkum společnosti Factum Invenio potvrdil, že lidí, kteří dávají přednost českému zboží před zahraničním, stále ubývá. Na druhou stranu se čím dál tím více prosazuje názor, že je české zboží kvalitní.
Při výběru značky staví spotřebitelé na první místo funkčnost výrobku. Zhruba polovina populace má ke značkám vlažný vztah, zatímco pro třetinu lidí je značka velmi důležitá a jen velmi zřídka kupují zboží neznámé firmy.
V rámci sledovaného sortimentu je význam značky nejsilnější u kosmetiky a parfumerie. O něco méně důležitá je pro Čechy značka při nákupu potravin a vůbec nejméně se lidé značkou řídí při nákupu nářadí, kde považují za klíčovou funkčnost výrobku.
Výzkum se zajímal o nákupní chování spotřebitelů z hlediska dvou hlavních tematických okruhů. První část otázek se orientovala na preference mezi domácími a zahraničními výrobky, druhý blok byl pak zaměřen na postoj a nákupní chování veřejnosti ve vztahu ke značkovému zboží.
První tematický okruh potvrdil, že u veřejnosti existuje značný zájem o české produkty.
Domácí výrobky si získaly největší oblibu v kategorii potravin a nápojů, které jsou předmětem rychlé spotřeby. Preference ve prospěch českého zboží se tak nejvýrazněji projevují u piva a vína (66 % dává přednost českým výrobkům), potravin (55 %) a nealkoholických nápojů (51 %).
Naopak, přednost zahraničnímu zboží před domácím dávají Češi pouze v případě spotřební elektroniky (38 % „obvykle zahraniční“), mírně také převažuje preference zahraničního před domácím u parfumerie a kosmetiky (23 %), oděvů a textilu (22 %). U ostatních položek většina lidí příliš nerozlišuje a nakupuje domácí i zahraniční výrobky.
České produkty se těší oblibě zejména u starší generace. Například u potravin upřednostňuje domácí výrobky 68 % procent lidí ve věku nad 60 let, zatímco v rámci nejmladší věkové skupiny (15-29 let) se stejně orientuje méně než polovina (48 %). Potravinám z domácí produkce pak dále dávají častěji přednost Moravané (60 %) než Češi (53 %) a lidé žijící v malých sídlech do 5 tisíc obyvatel (60 %).
Na pozadí preference nákupu českého zboží před zahraničním se zřejmě odráží tradice. U starších ročníků při nákupním rozhodování nepochybně hraje silnou roli zvyk, detailní znalost, pocit čehosi důvěrného. Nákup českých výrobků bezesporu také pozitivně ovlivňuje pocit příslušnosti k místu, kde člověk žije a patriotismus obecně.
V případě ostatního sortimentu jsou sociodemografické rozdíly podobné jako u nákupu potravin, jen většinou nejsou tak výrazné.
Na preference mezi českým a zahraničním zbožím se Factum Invenio dotazuje již od roku 1997. Výsledky posledního šetření vesměs potvrzují trend z předchozích let, kdy docházelo k poklesu podílu spotřebitelů dávajících přednost českým výrobkům:
Během posledních 14 let se u všech sortimentů snížil podíl lidí dávajících přednost českým výrobkům. Pokles se ve většině případů pohybuje mezi 10 až 20 procentními body. Výjimku tvoří parfumerie s kosmetikou a spotřební elektronika, kde pokles nebyl tak výrazný. To ovšem hlavně z toho důvodu, že podíl veřejnosti dávající přednost českým výrobkům byl v této kategorii nízký již v roce 1997. Pro další výrazný úbytek tudíž není prostor.
Za zmínku současně stojí, že v rámci posledních dvou až čtyř let se pokles preference českých výrobků zastavil u potravin a nápojů. V případě piva, vína a potravin dokonce došlo oproti roku 2009 k mírnému nárůstu. Je tedy možné, že se nákupní chování u těchto produktů mírně proměňuje ve prospěch českých výrobků.
Jak již bylo zmíněno, nákupu českých výrobků dávají přednost spíše starší lidé. Úbytek zastánců českých produktů tak lze kromě jiného vysvětlit demograficky.
Další významnou roli sehrává proměna hodnocení českého zboží na spotřebitelském trhu. České produkty jsou vnímány trochu jinak, než tomu bylo před 14 lety. Tuto změnu ilustruje další pokládaná otázka, zajímající se z jakých důvodů lidé nakupují české zboží.
Nejčastěji vybíraným důvodem, proč lidé nakupují české zboží, je zvyk (94 % „rozhodně + spíše souhlasí“). Častou motivací k nákupu představuje také vcelku vágní tvrzení, že „české zboží není o nic horší než cizí“ (92 %), stejně jako záměr podpořit domácí výrobce (89 %).
Z časového srovnání jsou však mnohem zajímavější další dvě položky – kvalita a cena. Mezi lety 1997 a 2011 ubylo o čtrnáct procentních bodů lidí, pro které je cena důvodem nákupu domácích výrobků na stávajících 63 % („rozhodně + spíše souhlasí“). Zcela opačný vývoj pak zaznamenalo kritérium kvality, kde došlo k nárůstu o plných 23 procentních bodů. V současnosti je tak kvalita důvodem pro nákup domácího zboží pro 86 % Čechů.
V postojích veřejnosti se poměrně věrně odrážejí proměny českého trhu. Největší vliv na posun v hodnocení má patrně příliv levného zboží z asijských zemí, kterému české produkty cenově jen obtížně konkurují. Naopak devizou domácích výrobků může být, ve srovnání se zbožím z rozvojových zemí, právě kvalita.
Druhá část výzkumu obsahovala velké množství otázek na postoj ke značkám a značkovému zboží. Základní přehled odpovědí na první blok otázek přináší následující graf:
Postoje Čechů ke značkovému zboží lze označit jako realistické. Za nejdůležitější atribut byla veřejností vybrána funkčnost výrobku a to ve všech třech sledovaných kategoriích. S názorem, že „funkčnost je důležitější než značka výrobku“, vyjádřilo souhlas („rozhodně + spíše ano“) zhruba 80 % spotřebitelů. Tento souhlas však samozřejmě neznamená odmítnutí značek jako takových, jelikož přibližně dvě třetiny veřejnosti připouštějí, že: „značkové zboží bývá kvalitní“.
Celkově je v populaci o něco více lidí, kteří mají ke značkám a značkovému zboží laxní vztah („nepotřebuji kupovat značkové zboží“ 45-60 %) než spotřebitelů kupujících prakticky výhradně značkové zboží („raději nekoupím nic než neznámou značku“ 30-40 %).
Informace o výzkumu:
Dotazování proběhlo v rámci programu Factum Omnibus ve dnech 16. – 21. 1. 2011 metodou řízených osobních rozhovorů na reprezentativním výběrovém souboru 1020 občanů České republiky ve věku od 15 let, získaném kvótním výběrem.
Follow
