Svět je v globální nejistotě. Osvědčené obchodní i marketingové modely přestávají fungovat, firmy se musí naučit více experimentovat. Inovace i novinky zavádět rychle, přizpůsobovat se změnám. A přitom se neomezovat jen na region. Vědomosti i znalosti je nutné čerpat z celého světa.
To jsou závěry, které zazněly v rámci konference „Kam kráčí management?“, jež pořádala Česká manažerská asociace ve středu 18. listopadu v hotelu Herálec. Generálním partnerem byla investiční skupina DRFG, partnerem akce se stala společnost COT media a magazín pro manažery Be the BEST.
Významné osobnosti v hotelu Herálec
Mezi řečníky konference byli Martin Čudka, jednatel firmy Wiesner-Hager Bohemia a prezident Asociace českých nábytkářů, dlouholetý předseda představenstva České spořitelny Pavel Kysilka či Tomáš Pastrňák, předseda České asociace interim managementu. Nechyběl ani profesor Zdeněk Souček, který se zabývá otázkou strategického řízení už několik let, majitel Chateau Valtice Marek Šťastný anebo další významná osobnost z českého a celosvětového managementu – profesor Milan Zelený.
Šestice panelových účastníků diskutovala bezmála s padesáti zástupci českých firem z různých oborů. Na akci dorazila i Olga Girstlová z Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek či Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace.
Kam kráčíš, managemente?
Panelisté se shodli na tom, že svět se momentálně potácí s globální nejistotou, jakou ještě nezažil. Dnešní management je o rychlých změnách, zkrácené době pro rozhodování i inovace a především o mladé generaci, která už v práci odmítá trávit veškerý čas.
Kam tedy management kráčí?
„To nevíme. Teď jde hlavně o to, aby se způsob řízení přizpůsobil změnám, které nastávají. Přitom je nezbytné naplno pochopit podstatu těchto změn,“ říká profesor Milan Zelený. Podle Pavla Kysilky se zkracuje doba pro rozhodování i zavádění nových věcí. „Byznys nemá moc času na to, aby analyzoval. Měli bychom se přeorientovat na permanentní inovace, na rychlé zavádění věcí.“ Přitom je důležité, aby firmy neustále nasávaly nové informace – z domova i ze světa, z různých oborů. Bez celosvětových znalostí se totiž dnes už neobejdou.
Moderní manažer touží po změně
Tak jako se mění celá společnost, proměňuje se i styl řízení. V 90. letech byl management založený na chladných úvahách, kalkulacích a dalších výpočtech. Dnes musí firmy na strohé řízení zapomenout. Alespoň podle Zdeňka Součka: „Moderní top manager má úplně jiné vlastnosti. Musí být zvědavý, toužit po změně, mít odvahu pro boj a počítat s tím, že ne každá novinka se nejprve shledá s pochopením. Klíčové jsou nové nápady a především – schopnost realizovat je co nejrychleji,“ vysvětluje.
Bez celosvětových znalostí se firmy neobejdou
Problémem je třeba i to, že se vytratila regionálnost. Aby podnik ustál změny i celosvětovou konkurenci, musí být unikátní. Jenže svět je přesycený, často navíc ovlivněn cenovou politikou, která záměrně tlačí ceny dolů. „Dnes neexistuje zlatý střed za rozumné peníze, buď je někdo na špičce a prodává za cenu, která odpovídá nabízené kvalitě, anebo je v masovce, a pak jede jen na cenu,“ zdůrazňuje Martin Čudka. A pokračuje: „I když se ale metody řízení mění, jedna konstanta zůstala, a sice neslevovat z kvality.“
Tomáš Pastrňák navíc připomíná paradox: „Firmy jsou schopny prodávat v zahraničí své výrobky a ustát nové technologie, přitom je ale přestávají prodávat v zemi, odkud pocházejí. Hlavním kritériem je pak nízká cena, která firmy přesouvá více na západ, kde je o kvalitní výrobky stále zájem.“ Přitom je důležité, aby jednotlivé firmy začaly sdílet své zkušenosti a využívaly znalosti z celého světa a produkovaly své zboží lokálně. „Pak ale nesmí být závislé na učení takzvaně od fochu, musí se učit i mimo svůj obor, z celého světa,“ zdůrazňuje Milan Zelený.
Generační (ne)soulad
Firmy v ČR ale čelí i generačnímu problému. Česko nemá dost lidí, kteří by měli své ambice a inovační schopnosti. Podle Pavla Kysilky by se management měl soustředit na to, aby si vychoval svou vlastní inovační kapacitu, aby pak zaměstnanci obstáli v digitální revoluci a ve všem, co se kolem nich děje. Martin Čudka doplňuje: „Je potřeba vzdělávat člověka, který rozhoduje, vzdělávat management, který se nebojí inovací a odvážných nápadů.“
Bez spolupráce mezi generacemi se přitom neobejdeme, každá věková kategorie má byznysu co nabídnout. A přestože starší generace disponuje zkušenostmi, ta mladší zase těží z výhod dnešní doby – více se orientuje v moderním technologickém světě. „Management se těmto změnám musí přizpůsobit a umožnit mladým pracovníkům, aby měli možnost participace na tom, co firma dělá,“ uzavírá Pavel Kysilka.
Co zaznělo na konferenci:
• Metody řízení budou čím dál tím více ovlivňovat nové nápady, jež si vyžádají rychlou realizaci.
• Firmy budou čerpat informace z různých oborů i zdrojů, a to celosvětově.
• Jedině unikátnost může být konkurenceschopná napříč celým světem.
• Úkolem strategického managementu bude připravovat firmu na neznámou budoucnost.
• Moderní manažer je ztělesněním zvědavosti, odvahy i pochopení.
O akci „Strategie řízení firmy v době rychlých změn – Kam kráčí management?“
Panelovou diskuzi „Kam kráčí management“ pořádala 18.11.2015 Česká manažerská asociace – regionální klub Brno v hotelu Herálec za podpory vydavatelství COT media. Zúčastnilo se jí šest významných panelistů z akademického i byznys světa a bezmála padesátka posluchačů.
Celá diskuze je ke zhlédnutí zdarma na tomto odkazu:
http://www.cma.cz/konference-kam-kraci-management/
Follow
