Neúplnost, nepřesnost či zastaralost dat je hlavní příčinou toho, že v důsledku provozních rizik přicházejí finanční instituce ročně až o 120 miliónů dolarů. K tomuto závěru dospěla studie, kterou nedávno provedly společnosti Risk Waters Group a SAS, lídr v oblasti business intelligence.
Studie, která je dosud nejrozsáhlejším provedeným výzkumem v oblasti řízení provozních rizik, byla realizována na základě rozhovorů se 400 manažery pro oblast rizik z 300 finančních institucí. Zabývá se především ztrátami, ke kterým dochází v souvislosti s provozními riziky, a způsoby, jak se je společnosti ve finančním sektoru snaží snižovat.
Respondenti z 28 procent oslovených společností se domnívají, že hlavní překážkou v účinné prevenci ztrát jsou problémy se shromažďováním množství dat potřebných pro identifikaci a řízení provozních rizik. Dalších 33 procent uvádí jako hlavní kámen úrazu nízkou kvalitu dat.
„Kvalita dat byla po mnoho let hlavním problémem firem a z našeho výzkumu vyplývá, že tento nedostatek v žádném případě nezmizel,“ uvedl Peyman Mestchian, ředitel řízení rizik v britské pobočce společnosti SAS. „Po přijetí předpisů jako jsou Sarbanes-Oxley a Basel II se řízení provozních rizik dostalo více do středu zájmu, ale společnosti stále řeší otázku, jak najít a interpretovat potřebné údaje.“
Problém kvality a kvantity dat vedl k větší míře zavádění interních databází pro sledování ztrát a nástrojů na automatické vyhodnocování. Databáze používá téměř 50 procent společností zařazených do výzkumu a 45 procent implementovalo nástroje na vyhodnocování. Nicméně více než 90 procent respondentů přiznává, že ještě musí investovat do modelovacích a analytických nástrojů, kterými se shromážděná data zpracovávají.
„Nová regulační opatření sice přinutila společnosti zavést systémy na shromažďování a ukládání dat, ale jen málo z nich se vypořádalo s tím, jak se shromážděnými daty dále naložit,“ uvedl dále Mestchian. „Pokud nelze data přeměnit na užitečné informace, mají jen velmi nízkou hodnotu, a prozatím se zdá, že mnohé společnosti tento krok nechtějí nebo nemohou učinit.“
Další výsledky studie naznačují, že hlavními překážkami při zavádění nových systémů jsou podle názoru respondentů nedostatečné funkce současných softwarových balíčků a obavy z vysokých nákladů na modelovací a analytické programy. 68 procent respondentů má zavedený minimálně jeden interní systém řízení provozních rizik, protože se domnívají, že toto řešení je nákladově efektivní a je možné ho navrhnout podle konkrétních potřeb firmy.
„Doposud se interní systémy řízení provozních rizik uplatňovaly poměrně dobře, ale jen menší část z nich je dostatečně škálovatelná a pružná, aby si poradily se současnými požadavky. Ukazuje se, že aktualizace zastaralých systémů je nákladná, časově náročná a často neúčinná,“ dodal Mestchian. „Skutečnou výzvou v této oblasti není sloučení několika databází. To zvládnou všichni kvalitní dodavatelé softwaru. Tajemství spočívá v účinné metodologii pro kombinování kvantitativních a kvalitativních údajů a propojení externích dat s interními. Společnost SAS do této oblasti investovala značné prostředky a vyvinula účinné postupy a prostředky pro řešení těchto problémů.“
Zdroj: SAS
Follow
