Pro svůj ambiciózní program jaderné energetiky shání Rusko nové zdroje uranu. Zajímá se o spolupráci s ČR, dohody o společné těžbě uranu uzavřela státní ruská firma Tenex také v Africe a připravuje spolupráci s kanadskou firmou Cameco.
Plán výstavby jaderných elektráren, schválený loni ruskou vládou, si klade ambiciózní cíle. Do roku 2030 by se měl zvýšit podíl jaderné energie na celkové výrobě elektřiny v zemi ze současných 17 % na 25 %, mimo jiné i výstavbou desítek nových jaderných bloků. Klíčovým faktorem však bude dostupnost uranu pro výrobu jaderného paliva. Rusko masivně investuje do rozvoje domácích i zahraničních zdrojů, stát již na tyto účely vyčlenil miliardy rublů.
V současnosti Rusko těží kolem 3200 tun uranu ročně. Ani společně s recyklovaným použitým palivem ale toto množství neuspokojuje potřeby 31 ruských reaktorů a několika desítek elektráren v zahraničí, včetně českých Dukovan. Jen na výrobu jaderného paliva se spotřebuje 9000 tun uranu ročně. Zatím rozdíl stačí pokrývat nashromážděné zásoby, do budoucna je však tento trend neudržitelný.
Navíc v roce 2015 už by mělo do ruské sítě dodávat elektřinu deset nových jaderných elektráren a dalších deset bude v různých fázích výstavby. Podle federálního programu rozvoje jaderné energetiky by zdroje měly od letošního roku růst o 3 GW ročně, což se rovná výkonu jednoho a půl Temelína. Společně s vývozem by tak potřeba uranu mohla v roce 2020 dosáhnout až 36 tisíc tun ročně.
Miliardy do ruských dolů
Během příštích dvou let proto ruská vláda a státní agentury vyčlení až 3,5 miliard rublů ročně (přibližně 2,6 mld. Kč) na rozvoj nové těžby. Federální agentura podpovrchových zdrojů (Rosnedra) chce produkci uranu zvýšit alespoň na 70 % spotřeby. Jinak by hrozilo, že během příštích deseti let se zásoby zcela vyčerpají.
Z iniciativy státních společností TVEL a Tenex loni vznikla nová společnost Uranium Mining Company s cílem angažovat se v několika oblastech: od těžby ve stávajících ruských dolech, přes geologické průzkumy nových nalezišť až po zakládání společných podniků v zahraničí. Firma Tenex uzavřela smlouvu s japonskou společností Mitsui & Co. o prozkoumání možnosti otevření nového uranového dolu na východě země v Jakutsku. V případě rozhodnutí otevřít důl Južnaja (s plánovanou produkcí tisíc tun uranu ročně) se Japonsko bude na projektu podílet z jedné čtvrtiny – jednalo by se o první zahraniční investici v tradičně uzavřené oblasti ruského jaderného průmyslu. Letos v dubnu vyhlásí ruské Ministerstvo přírodních zdrojů výsledky tendru na rozvoj pěti uranových dolů v Burjatské republice.
Kanada, Afrika a ČR
Loni v listopadu Tenex uzavřel memorandum o porozumění s kanadskou společností Cameco o vytvoření společných podniků na průzkum a těžbu uranové rudy. Rusko má připraveno také několik projektů v Africe. V únoru ruská delegace v Namibii podepsala dohodu o vytvoření společného podniku pro těžbu uranu a projednávala možnosti výstavby první namibijské jaderné elektrárny. V Jihoafrické republice byla podepsána dohoda o spolupráci, která se týká jaderného paliva. Tenex a další ruská firma Renova uzavřely dohodu s Harmony Gold o spolupráci při těžbě uranu a Tenex usiloval o prodloužení kontraktu pro dodávky obohaceného jaderného paliva. Tenex a Renova uzavřely také dohodu týkající se těžby uranu s Demokratickou republikou Kongo.
V samotném Rusku činí ověřené zásoby uranu asi 615 tisíc tun, předpokládané 830 tisíc tun. Hlavní zdroje se nacházejí v oblastech Strelcovskij, Zauralskij, Vitimskij a Elkonskij region. Vladimír Bočkov ze společnosti TVEL předpokládá prudký nárůst domácí poptávky po uranu. I proto společnost investuje do zahraničních zdrojů. „Kromě tradičních těžebních partnerů jako je Kazachstán či Uzbekistán chceme oslovit i další země: Ukrajinu, Mongolsko, ale také třeba Bulharsko. Zajímavé jsou pro nás samozřejmě i zprávy o prodloužení těžby uranu v České republice,“ říká Bočkov.
Již nyní firma TVEL na základě dohody se společností ČEZ využívá malé množství českého uranu při výrobě jaderného paliva pro elektrárnu Dukovany (jde přibližně o 85 tun ročně). „Využitím českého uranu v dukovanském palivu o něco snižujeme náklady ČEZ na dodávky paliva,“ vysvětluje Bočkov. Žádná oficiální jednání ale ze strany Ruska se společností Diamo, která v hlubinných dolech v Dolní Rožínce uran těží, zatím neprobíhají.
Nové elektrárny s Enelem
TVEL a Tenex by měly být zahrnuty také do spolupráce s italskou elektrárenskou společností Enel, s níž v polovině března podepsala dohodu o spolupráci ruská státní společnost Rosatom. Spolupráce se týká výstavby nových jaderných elektráren ve třetích zemích, protože v Itálii je využívání jaderné energie zákonem zakázáno. Enel má v plánu mj. dostavět dva bloky ve slovenských Mochovcích a hodlá se účastnit výstavby nových jaderných elektráren ve Francii.
O výstavbě nových jaderných elektráren nedávno Rusko jednalo také v Maroku a v Chile. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Kisljak během chilských jednání o spolupráci na jaderných projektech řekl, že jeho země má v tomto ohledu rostoucí zájem o spolupráci i s dalšími jihoamerickými státy.
– jef –
Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodářství.
Follow
