Výzkum trhu

České zdravotnictví dostalo horší dvojku

Spokojenost občanů s kvalitou zdravotnických služeb už několik měsíců zjišťuje ve svém šetření společnost GfK Praha, která se ptala respondentů na jejich spokojenost s jednotlivými dílčími aspekty českého zdravotnictví. GfK Praha využila k výzkumu svého reprezentativního dotazování v rámci populace (GfK Omnibus). Vzorek 1000 respondentů starších 14 let byl vybrán metodou náhodného výběru (Random Address). Samotný výzkum probíhal ve dvou vlnách na podzim roku 2006 a na jaře roku 2007 a je základem pro sledování Indexu spokojenosti se zdravotnictvím – GfK HCSI. Společnost GfK bude tento index sledovat i nadále a pravidelně zveřejňovat v půlročních intervalech.

V rámci každé vlny výzkumu respondenti, kteří za poslední půlrok alespoň jednou navštívili lékaře nebo byli hospitalizováni, hodnotili jednotlivé vybrané kategorie zdravotnických služeb. Své hodnocení vyjadřovali známkou jako ve škole, tedy 1 znamenala nejlepší a 5 nejhorší hodnocení. Respondenti jednotlivě hodnotili dostupnost zdravotní péče v jejich regionu a to jak geografickou, tak časovou, dále délku objednávání, délku čekací doby v čekárně, chování zdravotnického personálu, informovanost o nemoci i vyšetřeních či výkonech, které je čekaly, a v neposlední řadě také spokojenost s celkovou úrovní služeb českého zdravotnictví. Výsledné známky pak byly přepočteny na bodovou hodnotu vyjádřenou indexem spokojenosti GfK HCSI, kde 100 bodů znamená nejvyšší možnou spokojenost a 0 bodů znamená absolutní nespokojenost.

Z celkového počtu 1000 respondentů (v každé vlně) přibližně 70 % navštívilo lékaře nebo bylo hospitalizováno. Větší návštěvnost byla na jaře 2007, z toho nejvyšší na jižní Moravě (82,5 %) a nejnižší v západních Čechách (61,8 %). Větší procento návštěvnosti bylo zaznamenáno u žen (o 22,5 – 24,5 %), což bylo způsobeno návštěvou u gynekologa.

Téměř ve všech sledovaných jednotlivých aspektech zdravotnictví převládala mírně větší spokojenost na jaře 2007, rozdíly však byly velmi nízké. Suverénně nejnižší spokojenost byla s délku čekací doby v čekárně, která byla necelých 49 z možných 100 bodů. Druhá nejnižší spokojenost byla s délkou objednávání na ambulantní vyšetření nebo hospitalizaci, která se pohybovala na úrovni 59 až 60 bodů. Naopak největší spokojenost panovala s chováním zdravotnického personálu. V obou vlnách se pohybovala mírně nad hranicí 75, resp. 77 bodů. Druhou nejvyšší úroveň spokojenosti dosáhla informovanost o vyšetřeních a zákrocích společně s informacemi o nemoci a pohybovala se na úrovni těsně pod 75 bodů.

Největší nespokojenost s čekací dobou byla dle očekávání ve větších a velkých městech (20 000 – 99 000, resp. od 100 000 obyvatel). Obdobně tomu bylo i u délky objednávání na vyšetření nebo hospitalizaci. Chování zdravotnického personálu bylo ohodnoceno ve všech typech sídel přibližně stejně, nejvíce si pochvalovali obyvatelé malých měst (od 5000 do 19 000 obyvatel). Podobných výsledků bylo dosaženo i při hodnocení informovanosti o zdravotním stavu a plánovaných vyšetřeních či zákrocích.

Celkově, hodnoceno známkou jako ve škole, dostalo české zdravotnictví v obou sledovaných obdobích horší dvojku (podzim 2006 – 2,34; jaro 2007 – 2,29). Na jaře roku 2007 došlo k mírnému zlepšení, rozdíl je ale minimální. Hodnota indexu spokojenosti s českým zdravotnictvím – GfK HCSI byla stanovena následovně: podzim 2006: GfK HCSI = 66,6 bodů; jaro 2007: GfK HCSI = 67,8 bodů.

Spokojenost s českým zdravotnictvím

Čtěte také