Vážení píáristé, nechce se mi odpovídat vám každému zvlášť, tak jsem se rozhodl říci to všem najednou. Zásobujete mě pilně zprávami a bylo by to v pořádku a já bych se na vaše e-maily těšil, kdybych nedostával samé nezajímavé, ba přímo nudné informace. Tak například mi sdělujete, že váš tým posílil nový mladý a dynamický pracovník.
Upřímně se přiznám, že je mi to srdečně jedno. Možná by mě zaujalo, kdyby tou posilou byl lední medvěd. Ale jak říkám, možná.
Nepotěší mě ani oznámení, že u vašeho klienta nastoupil nový obchodní nebo marketingový ředitel, zatímco ten stávající byl pověřen jinými úkoly v rámci skupiny. Za lidi mluví činy, nikoliv jejich jména, která mi stejně až na výjimky nic neříkají. A kdybych se snad ocitl v roli zákazníka těchto firem, ani pak by mě nezajímalo, kdo koho nahradil. Leda kdybych si chtěl stěžovat.
Ani zpráva o tom, že váš klient v minulém roce navýšil tržby, mě nijak neosloví. Ne že by mé nitro sžírala závist. Ale uvítal bych místo toho informaci, jak podivuhodného výsledku dosáhl, abych se poučil a inspiroval. A se mnou i moji čtenáři. Takové e-maily mi ovšem nechodí. Nepamatuji si, že bych kdy nějaký podobný dostal.
Udělalo by mi radost, kdybych v poště objevil příklady úspěšných a původních marketingových kampaní. Ne že by zprávy o takových úžasných počinech nechodily. Jenže když se podívám blíže, zjistím, že veškerá originalita spočívá v tom, že v supermarketu začali za body místo hrnců nabízet talíře a v bance vsadili po příkladu jiných na orientálního mudrce, říkajícího ovšem to samé, co plejáda jeho předchůdců.
Ačkoliv bych rád předával svým čtenářům zajímavé informace, nemám co. Zamyslete se tedy, jestli by nebylo lepší posílat ne to, co zajímá vás a vaše klienty, ale co zaujme příjemce. Byl bych vám za to moc vděčný. Ušetřil bych čas a vy koneckonců také. Není přece nic zbytečnějšího, než rozesílat zprávy, které nikdo nečte. Co říkáte, zkusíte to?
Follow
