Komunikace

Jak zvládáte zásadní rozhovory?

Zamysleli jste se někdy nad sebou, jak zvládáte zásadní rozhovory, ať se již jedná o pracovní nebo osobní? Jaké máte z nich, řečeno sportovní terminologií, dosavadní skóre? Aktivní nebo pasivní? A jak se při takových rozhovorech cítíte? Nervózně, vyhýbáte se jim nebo se je snažíte odložit jak jen to jde? Je pro vás takovýto rozhovor výzvou, na kterou se už nějakou dobu těšíte, jste si při něm jistí a umíte prosadit všechny body, které jste si dopředu připravili? Ať již odpovíte na výše uvedené otázky kladně nebo záporně, určitě byste neměli přehlédnout knihu z nakladatelství Alfa Publishing s názvem Zásadní rozhovory.

Knihu napsal kolektiv autorů (Kerry Patterson, Al Switzler, Joseph Grenny a Ron McMillan), kteří založili vzdělávací společnost VitalSmart, která více než dvacet pět let pomáhá jednotlivcům i organizacím zlepšovat vedení zásadních rozhovorů. Po této dlouhé zkušenosti se autoři rozhodli napsat tuto knihu, která je zaměřena především na praxi, tedy návají návod, jak se má čtenář v této problematice zlepšit.

Hned na začátku knihy je vymezení pojmu zásadní rozhovor. Zásadním rozhovorem je takový typ rozhovoru, který v sobě zahrnuje zároveň tři věci:
1) názory účastníků rozhovoru se na dané téma liší,
2) v sázce je hodně,
3) do rozhovoru vstupují silné emoce.

Lidská přirozenost nám bohužel velí tyto rozhovory dobře nezvládat. Jakmile se totiž dostaneme pod tlak nebo když jsme v rozhovoru nařčeni, hned v nás stoupne adrenalin a chceme se hned bránit. Což je z fyziologického hlediska našeho těla v pořádku, tělo se připravuje k útoku. To ale znamená, že zapomeneme na cíle, které jsme si před rozhovorem stanovili a nyní bráníme sama sebe a také naše ego. A už jsme na cestě, která nás od našich cílů vzdaluje, obzvlášť pokud řekneme v rozčílení slova, která bychom za pár minut tak rádi vrátili zpět.

Jak tedy úspěšně zvládat zásadní rozhovory? Základ každého úspěšného rozhovoru je ve volné výměně relevantních informací. Účastníci rozhovoru otevřeně a upřímně řeknou své názory, sdělí své pocity a vyloží svůj postup. Ochotně si vymění pohledy na věc, a dokonce i v případě, že jsou jejich názory rozporuplné nebo se ostatním nelíbí. Možná to zní moc idylicky, ale je to tak. Autoři knihy tento celkový soubor myšlenek a pocitů zúčastněných nazývají osobní databankou významů, která je zároveň jakýmsi měřítkem skupinového IQ. Čím je totiž tato databanka sdílených významů obsáhlejší, tím jsou společná rozhodnutí kvalitnější.

Toto je jen začátek knihy, která následně přináší v příkladech informace, jak v zásadních rozhovorech detailně postupovat. Nejdříve si čtenář má udělat třístránkový test, který má určit jaký styl nejčastěji ve stresu používá. Ve třiceti třech otázkách, na které je možná jen jedna odpověď ze škály ano/ne, ukazuje čtenáři výsledek testu jak silnou tendenci má uchylovat se k méně vhodným typům jednání jako je mlčení při problému nebo naopak agrese. Jako řešení nabízí test sedm možných variant řešení, jako například začít u sebe, objasnit druhým své myšlenkové pochody a podobně. Pokud již čtenář ví, na co by se měl v zásadních rozhovorech zaměřit, může se přesunout v knize už ke konkrétní kapitole, která právě tuto problematiku vysvětluje.

Je také velmi přínosné, že v knize jsou u jednotlivých kapitol příklady jednání z praxe. Sice vycházejí z amerických reálií, ale myslím si, že bystrý čtenář si je může snadno zasadit do našich končin. Nejde totiž o to, jak se osoba nebo pracovník jmenuje a nebo jaký řeší problém, důležitější je právě forma takového řešení a především komunikace s ostatními.

I když prozkoumáte kapitoly, které se hodí přímo na Vaše chování během zásadních rozhovorů, je dobré se vrátit a přečíst si i zbývající část knihy, které Vám může dát i jiný pohled na tyto komunikační dovednosti.

Již po prvním přečtení dostává čtenář v této knize „kuchařku“ jak ve svých následujících zásadních rozhovorech postupovat. Myslím si, že z knihy získá určitě alespoň jednu novou informaci každý čtenář – ať je to student nebo protřelý obchodník, který většinu popsaných věcí už zná z  praxe.

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *