Teorie marketingu

Farmaceutický průmysl za 10 let – 10 nejdůležitějších trendů

Větší specializace, méně agresivní marketing a spolupráce místo fúzí a akvizic. To jsou některé z rysů, jimiž se v budoucnosti bude vyznačovat farmaceutický průmysl a které vyplynuly ze série studií společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) nazvané „Farmacie 2020: Jakou cestou se vydat?“.

Podle studie se objem globálního farmaceutického trhu do deseti let zdvojnásobí na 1,3 bilionu dolarů. Nový model fungování trhu s léky se bude vyznačovat těmito hlavními rysy, které komentuje Lenka Mrázová, ředitelka v oddělení Daňových a právních služby společnosti PricewaterhouseCoopers Česká republika:

1. Klesne role velkoobchodu – sofistikovanější dodavatelské kanály začnou být efektivnější „Dodavatelské kanály budoucnosti nebudou odpovědné jen za distribuci léků a služeb, ale budou vytvářet i nové cesty, jimiž bude možné produkty nabízet. Jestliže v současné době jsou vnímány zejména jako významná nákladová položka, v budoucnu budou považovány především za tvůrce výnosů. Farmaceutický průmysl se inspiruje u ostatních odvětví, například automobilového průmyslu a jeho systému dodávek just-in-time.“

2. Přínosy spolupráce mezi farmaceutickými společnostmi převáží potřebu fúzí a akvizic „I když se stávající vlna fúzí a akvizic úplně nezastaví, uvědomí si farmaceutické společnosti, že existují alternativy s mnohem vyšší potenciální přidanou hodnotou. Nedávno založený společný podnik koncernů Pfizer a GlaxoSmithKline, zaměřený výhradně na vývoj a prodej léčiv proti viru HIV, ukazuje, že farmaceutické společnosti začínají hledat nové způsoby spolupráce.“

3. Změní se charakter spolupráce farmaceutických společností s dalšími subjekty „Farmaceutické společnosti budou vytvářet sítě spolupracujících samostatných entit, které ale budou mít společnou podpůrnou infrastrukturu. Spolupracující síť může vedle samotného výrobce léků zahrnovat univerzity, nemocnice, polikliniky, dodavatele technologií, analytické společnosti či poskytovatele služeb v oblasti zdravého životního stylu s působností v mnoha zemích.“

4. Výzkum a vývoj bude mnohem efektivnější – „virtuální pacient“ ušetří náklady „Model virtuálního člověka by mohl vzniknout novým propojením technologií, které jsou dnes již k dispozici. Vědci na celém světě vyvíjejí modely srdce a dalších orgánů, buněčných i muskuloskeletálních systémů. Tyto modely lze použít pro simulaci fyziologických účinků specifických léčiv na člověka. První společnost již nyní díky virtuální technologii snížila čas potřebný na klinické zkoušky až o 40 % a zredukovala počet pacientů, které je nutné do procesu zapojit, o dvě třetiny.“

5. Zmizí masivní prodejní kampaně, zvýší se důraz na specializované léky a léčebné postupy „Stávající rozsáhlá obchodní oddělení farmaceutických společností budou nahrazena mnohem menšími, flexibilnějšími a efektivnějšími týmy. Jejich manažeři budou sjednávat zakázky na základě výběrových řízení, jejichž kritériem bude výsledek léčby a přínos pro pacienta. Důraz již nebude kladen na to, kdo prodá nejvíce léků, ale kdo dodá největší přidanou hodnotu. Většina farmaceutických společností bude nabízet integrované balíčky léčiv a služeb, přičemž hodnota některých služeb bude i převyšovat cenu léčiv.“

6. Vzroste význam role pacienta a plátců zdravotní péče „S rostoucí nákladností zdravotní péče se její plátci – vlády i soukromé pojišťovny – stanou konečnými rozhodovateli o tom, kolik bude léčba stát, jaké budou poskytnuty náhrady a jaký lék se předepíše. Dosud to jsou farmaceutické společnosti, které po léta určují hodnotu svých produktů a podle toho stanovují jejich ceny. Zatím tak věnují minimum úsilí tomu, aby zjistily, jaká je správná tržní cena.“

7. Pacienti budou podrobeni důslednější kontrole, zda dodržují předepsaný postup léčby „Až pětina pacientů ve Spojených státech se neřídí předepsaným postupem užívání svých léků nebo berou léky určené pro někoho jiného. Dokonce 60 % pacientů není schopno říci, jaké léky vlastně berou. Farmaceutické společnosti budou muset za pomoci nejmodernějších technologií vyvinout personalizované monitorovací techniky, které pacientům usnadní užívání léků a plátcům zdravotní péče zajistí efektivnost vydávaných prostředků.“

8. Dojde k přesunu důrazu z léčby na prevenci „V současné době tvoří výdaje na prevenci pouze 3 % celkových vydaných prostředků na zdravotní péči v zemích OECD. Přitom podle Světové zdravotnické organizace by bylo možné prevencí předejít 80 % infarktů, mozkových mrtvicí a cukrovek a 40 % rakovinových onemocnění. Díky nákladové efektivnosti prevence farmaceutický průmysl dramaticky přehodnotí svůj přístup ke zdravotnímu managementu. Do popředí se dostanou programy péče o zdraví, sledování zdravotního stavu, očkování a další služby s přidanou hodnotou.“

9. Posílí mezinárodní spolupráce regulátorů „Několik národních a regionálních regulátorů již začalo spolupracovat na bázi výměny dat o bezpečnosti a účinnosti léků. V roce 2020 by však mohl existovat jediný globální regulační systém, řízený národními či federálními agenturami zajišťujícími, že nové postupy léčby naplní potřeby pacienta. Nový systém sníží náklady na právní a regulatorní poradenství.“

10. Vzroste atraktivita rozvíjejících se ekonomik pro farmaceutický průmysl „Do roku 2020 by mohlo sedm velkých rozvíjejících se ekonomik – Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko, Rusko a Turecko – tvořit pětinu světových tržeb farmaceutického průmyslu. Navíc civilizační nemoci, jimiž trpí vyspělý svět, se do té doby přesunou i do rozvíjejících se ekonomik.“

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *