Komunikace

Paketování chytrých aplikací ( = appek) pro chytré mobilní telefony pro každodenní praxi

Podle průzkumu analytické firmy IDC bylo jen za poslední čtvrtletí roku 2012 prodáno ve světě 181,1 milionu chytrých mobilů, 75 % z nich (136 milionů) řídila platforma Android. Podle agentury TNS Aisa v ČR chytrý telefon k 1.9. 2013 vlastní téměř každý druhý Čech (47 %). Na těchto telefonech máme nainstalované od výrobce „widgety“ ve formátu ikonek, pomocí kterých ovládáme IT zařízení. Widgety jsou strukturovány do kategorií: informačních, kolekčních, kontrolních a hybridních podle funkcí, které ve Vašem chytrém zařízení vykonávají. Widgety se stávají v posledních 5 letech novým fenoménem a více jak 156 zemí světa vyvíjí své mobilní chytré aplikace v developerském režimu.

Když v roce 2010 vybrala jazyková organizace American Dialect Society jako slovo roku „APP“ (tedy zkratku pro chytré aplikace označované slengově jako appky na počítače či chytré telefony), byl to jen další důkaz toho, jak rychle a zásadně se svět mobilních aplikací mění. Tímto rokem nastartovala dokonce celé nové ekonomické odvětví, kterému se zkráceně říká „ app – ekonomika“. Eurokomisařka N. Kroes dostala tak argumenty pro to, aby skrze EU-28 lépe prosazovala svojí digitální agendu! Její úřad se totiž přihlásil k čerstvé studii sestavené společnostmi VisionMobile a PlumConsulting, která analyzuje takzvanou „App Economy“ – tedy ekonomiku postavenou na vývoji a prodeji mobilních aplikací. V Evropě jen málokterá oblast ekonomiky roste takto rychle. App Economy podle studie v Evropské unii vytvořila už 794 tisíc nových pracovních míst od roku 2010. Zhruba 529 tisíc z nich jsou takzvaná místa přímá, zbytek jsou pak profese, které se na tuto oblast „nabalují“. Z oněch přímých pracovních míst tvoří 62 procent vývojáři nových chytrých mobilních aplikací. Tato čísla rozhodně jsou velmi zajímavá v období recese ekonomiky a doznívající hospodářské krize. Nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi a absolventy v EU-28 i v ČR neustále roste, bez práce jsou miliony lidí, a ekonomika mobilních aplikací tu prakticky před 5 lety ještě nebyla a zrodila se s příchodem AppStore od Applu a generuje nyní velké množství pracovních míst u inovativních zemí. Např. Švédsko, Irsko, Finsko, Čína aj., které pochopily že App Economy je jednou z cest, jak vysokoškolákům a mladým lidem dát zajímavé pracovní uplatnění dokonce app ekonomiku podporuje státní podporou. Nyní mobilní chytré aplikace jenom v Evropské unii generují tržby 10 miliard eur ročně. Unii tak díky těmto číslům patří 22 procent světové „produkce“ mobilních aplikací a s tím spojených produktů, což stačí na druhé místo za dominantními Spojenými státy (42 procent). Třetí místo s 18 procenty obsadil asijsko-pacifický region, Blízký východ a Afrika mají 7 procent, Latinská Amerika 6 procent a zbytek Evropy mimo EU 5 procent.

Podle Kena Segalla z Applu ale platí, že sebelepší mobilní aplikace je k ničemu, pokud o ní lidé jako o pro-duktu nevědí. Proto se v posledních dvou letech vytváří nový typ inovačního marketingu zaměřeného na behavirální nízkonákladový 5.0 marketing mobilních chytrých aplikací. Ten se stává v rámci app ekonomiky novou dynamickou výzvou marketerů pro období 2014 až 2020.

Katedra marketingu VŠEM jako jedno z výzkumných témat řeší také využitelné paketování chytrých mobilních aplikací do skupin, které jsou optimální pro činnosti konkrétní skupiny obyvatel. Např. k 25.9. 2013 realizovala výzkum 12 537 studentů VŠ v ČR a snažila se od nich zjistit, které z 250 mobilních aplikací by denně používali pro dosažení svých vyšších studijních výkonů. Výsledkem byla vytvořená hodnotová pyramida mobilních aplikací .

Obr. 1 Pyramida významnosti VŠ studentem používaných mobilních aplikací pro chytré telefony a
Smartohony

Pyramida významnosti VŠ studentem používaných  mobilních aplikací

Ta se dá využít k tomu, aby si student uvedené aplikace zdarma stáhl do svého „chytráka“ a používal je téměř denně pro zvýšení kvality života a zvýšení svých studijních výsledků.

Podobně pracovníci dané katedry v dalším šetření v květnu 2013 sledovali 1 243 rodin spotřebitelů produktů z Prahy 10 z hlediska toho, v jakých obchodních řetězcích nakupují a jak sledují nabídky obchodních řetězců. Šetření využívalo dotazníkového šetření a současně se ptalo i na vlastnictví chytrých mobilních telefonů a frekvenci nákupů potravin. Smyslem šetření bylo získat podkladová data pro navržení optimální skladby chytrých mobilních aplikaci, které by rodinám na Praze 10 usnadnily nakupování potravin , drogerie a elektroniky z hlediska slevových akcí, porovnávání cen produktů a optimalizace nakupování s potenciálem úspor. Dotazníkovým šetřením 1 243 rodin bydlících v Praze 10 odpovědělo 92% dotazovaných , že 1 176 rodin vlastní chytrý telefon a z nich 87% používá v něm buď kolekční nebo informační widgety a chytré mobilní aplikace. Dále bylo zjištěno, že z této skupiny nakupuje v TESCO 72% rodin, v Bille 62% rodin, v Globusu 58% rodin, v Tchibo 46% rodin a v Datartu 43% rodin, v drogerii ROSSMANN 56% rodin a v DM drogerii 51% rodin. 87% rodin sdělilo, že při volbě nákupního místa jsou na 1. místě významné nabízené slevy , na druhém místě osobní zkušenosti s nákupy a na třetím místě blízkost nákupního centra. 43% respondentů má zkušenost s výběrem komodit přes porovnávací a letákové servery. 85% respondentů má zkušenost s nákupem v e-shopu.

Na základě uvedeného byl pro optimalizaci nákupů lidí v Praze 10 sestaven kontrolní nákupní widget s 9 chytrými mobilními aplikacemi nazvaný „Optimalizace nákupů“ , které si každý občan může stáhnout zdarma do svého IT zařízení. Uvedený widget má strukturu zobrazenou v obr.2.

Obr. 2 Struktura widgetu „Optimalizace nákupů“ pro občany Prahy 10. Uvedené aplikace (= appky) lze zdarma si stáhnout z webových stránek jmenovaných firem.

Struktura widgetu  „Optimalizace nákupů“

Sestavil autor

A takovýchto konkrétních příkladů řeší katedra marketingu VŠEM několik dalších. Při strukturalizaci „appek“ do paketů pro konkrétní skupinu lidí daného životního stylu a je jedno jestli to jsou studenti VŠ nebo obyvatelé Prahy 10 nebo exportéři, či prodejci potravin nebo lektoři, vždy ale platí, že je třeba „appky“ paketovat tak, aby v paketu byly s ohledem na českou mentalitu ty, které lze stáhnout si zdarma a dále ty, které pracují kontextově. Uživatel totiž musí být připraven při svých aktivitách s „appkami „ na to, že se bude přesouvat z online do offline světa, což není občas myšlenkově jednoduché neboť pracujeme v režimu realita – viralita. Aby uživatel rád a často své „appky“ a celý paket z nich spojený do widgetu užíval je nutná jejich maximální personalizace.

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *