Marketing

Marketing s využitím všech smyslů (část 2.- sluch)

Žijeme v době dynamického rozvoje informačních technologií a drtivá většina marketérů preferuje marketing na sociálních sítích a internetu. Avšak moderní marketingové výzkumy jednoznačně jako rozhodující impuls k v nákupním chování a rozhodováni preferují Smyslový marketing v jeho persvazijní a kaptologické verzi.

Smysly totiž to jsou, které podněty třídí a zařazují do kategorií a přiřazují je k řešení dinosauřímu, tygřímu a lidskému mozku pro řešení. Dinosauří mozek pak jedná reflexivně a pudově, tygří na naučená schémata a lidský mozek racionálně. Dokáže zvuk a sluch ve smyslovém marketingu generovat podněty a emoce…… Určitě ano.

K zamyšlení nad rolí zvuku v marketingu inicioval u mě podnět vánočních koled, které se v obchodních domech a supermarketech hráli letos pořád dokola již od začátku října v domnění, že tím podnítí v lidech touhu kupovat dárky na vánoce. Především většina lidí v rozsáhlém marketingovém výzkumu uvedla, že tento předpoklad je nesmyslem, protože koledy mají místo jen ve vánočním týdnu a v ostatní době jsou jen zprofanovanou domněnkou, že lákají ke koupi. 82% lidí by pak spíše uvítalo relaxační nebo Chillout hudbu, což je Relaxační odpočinková hudba, která vám pomůže uvolnit vaší mysl od stresu a únavy.

Chytří a vzdělání marketéři vědí, že v prodejních prostorách je výhodné používat zvuky a hudbu typu chillout nebo web radia, protože jednak není autorsky draze zpoplatněna za produkci OSA a Intergramu a jednak si jí lze namixovat úměrně k prostoru, situaci, času aj. a proč je tomu tak….zvuky si může kdokoliv nahrát v přírodě a hudba s využitím web radia je levná….. protože „Naše Web rádio licencuje hudbu přímo od autorů a hudebníků. Agentury jako OSA nebo Intergram nemají s těmito autory nic společného a nevlastní autorská práva k této hudbě. Odpadá zde tak povinnost platit jim příslušné poplatky,” uvedl pan Malina z tohoto radia. Přehrávání hudby v provozovnách bez nutnosti platit autorským svazům nabízí i zahraniční server Jamendo.com, který má licenční smlouvy přímo s jednotlivými autory.

Marketing využívající sluch potenciálních kupujících primárně má vytvářet zvukovou podmanivou pohodu, tedy zvukové pozadí, protože zvuková pamět vždy reaguje emocemi a zejména spokojeností v momentu, kdy zvuky podvědomě identifikujeme nebo kdy zvuky relaxační a chillout hudby nás zklidňují před koupí.

Naproti tomu některé zvuky naše mysl vnímá jako navigační, třeba mletí kávy, nebo zvuk vysavače nám říká podnět pro rozhodnutí. Podobně reagujeme na zvuky videoher, reklam aj. tím že se rozhodujeme navigačně zdali do míst s daným zvukem chceme či nechceme jít…

Marketing zvuků pracuje se zvukovým polem překrývajícím se se sluchovým polem. Sluchové pole (nebo oblast slyšitelnosti) je rozsah všech zvuků, které dokáže lidské ucho vnímat. Vnímání zvuku je u člověka omezeno slyšitelnými frekvencemi (přibližně 16–20 000 Hz). U každé frekvence je odlišný rozdíl intenzit, jež slyšíme. Lidský sluchový orgán je nejcitlivější v oblasti frekvencí 1–5 kHz.

V tomto zvukovém poli by měla být v pozadí vždy meditativní hudba emocionálně zklidňující člověka a připravující jej na zvukové zážitky spojené s nákupním chováním a rozhodováním. Ve zvukovém poli pozadí je vhodné pak využívat 7 zvukových marketingových strategií.

zvuky_1

Zdroj: kvák.cz

7 zvukových marketingových strategií

První z nich je zvukový maják, kdy třeba z místa, kam chceme potenciální zákazníky v obchodní ploše dostat vysíláme hudební motiv spojený s produktem a současně v režimu bluetoth také informaci pro chytré mobily o co jde a jaké benefity sluchový maják nabízí k využití. Hudební motiv by měl být impulsní, zajímavý, aby nezevšedněl posluchačům.

Druhou strategií je znělka. Ta by měla vždy být předzvěstí zajímavé informace pro zákazníka a každý objekt se zvukovým polem by tuto znělku měl mít určenou. Návštěvník si na ní zvykne a ví, že po znělce přijde významná informace.

Třetí strategií jsou lokální zvuková pole. Například v místech, kde se tvoří fronty, třeba u úseků uzenin nebo masa je vhodné pouštět čekajícím melodie, které je zaujmou a dokonce v rytmu rozvlní, čímž se zákazníci soustředí na podmanivou hudbu a čekání ve frontě jim uteče. Naproti tomu, zde není vhodné pouštět zvuky z jatek a porážky zvířat, které jistě také fronty u úseku masa zredukují na minimum a na jen ty otrlé.

Čtvrtou strategií jsou zvukové zážitky a eventy. Je suprové pokud v daném místě začne se prezentovat živá hudba v režimu nejlépe od talentovaného dítěte, které upoutá a navíc na sebe strhne pozornost. Stejně tak je zajímavé pokud je předváděno karaoke či hudba z playbacku.

Pátou strategií je strategie dárku s hudebním překvapením. A tak třeba je organizována prezentace s ukrytým dárkem, kde oním dárkem je zpěvák, který zapěje oslavnou píseň třeba na pivo jako hospodskou odrhovačku nebo na….. dětské sušenky, kdy zpívají dětí písničku o sušenkách Brumlík aj. Nebo na kosmetiku tenagerů, kde mladá zpěvačka zpívá hit začínající slovy:“Nebudu mít na hubě uhry, pupínky a fleky pokud se budu matlat a patlat pílingem značky….. a budu nejlepší, nejkrásnější, nejchytřejší, nejrozumnější… no prostě svá a Jarda, Tonda, Karel .. mě bude mít rád“.

Šestou strategií je propojení hudby se značkou a její tradicí. Na této platformě založila svou strategii značka Havana Club, která se před čtyřmi lety potýkala se silným konkurentem v podobě Bacardi, jehož se na globální úrovni prodávalo třikrát více. Značka Havana Club se tedy rozhodla vylepšit svou image a využít k tomu kouzla kubánské hudby, po světě známé zejména díky dokumentu WimaWenderseBuena Vista Social Club, kterým cílila na urbanistické kulturní objevitele. Kulturní eventy v sobě nesou nezpochybnitelný marketingový zvukový potenciál. Jak ukazuje praxe, dobře cílená kulturní platforma, která je chytře brandovaná, dokáže s dlouhodobým účinkem pozitivně budovat značku produktu i prodejce.

Sedmou strategií je strategie hudební „masáže“ dané populační skupiny a hudebního traileru, kdy hudební motiv láká třeba shlédnutí nového filmu, na novou hru třeba Minecraft, pořad či na hledání Pokemonů apod.

Pokud v místě prodeje nabízíme zákazníkům např. u obrazovek videa nebo obrazové informace je vždy vhodné jej doprovázet zvukem, který dokumentuje užitky produktu a motivuje zákazníka ke koupi. Pokud to prostředí umožnuje je vhodné vytvářet zvukové boxy a zvuková pole integrovaná do chytrých mobilních telefonů.

Prostě a jednoduše se zvukem a zvukovými – hudebními strategiemi se dá marketingově doslova čarovat a schopní marketéři mohou v rámci smyslového marketingu doslova zvukově rozjasnit propojit prostor a podmanivě zaútočit persvazijně a emocionálně na zvukovou paměť zákazníků i nakupujících.

První část článku: Marketing s využitím všech smyslů (část 1. – vůně)

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *