Marketing soji v potravinách

Na Retail Summit 2015, který se počátkem února konal v Praze se kromě hledání cest a křižovatek v současném Retailu diskutovalo o funkční vazbě mezi prodejní cenou a kvalitou. Hned v úvodním bloku a panelu se strhla debata nad tím, jestli se ČR nestává popelnicí Evropy a jedním z příkladů, na kterých bylo uvedené ilustrováno byly párky….

Respektive obsah masa a příměsí v těchto výrobcích. V kuloární debatě jsem uvedené téma nastínil z pohledu konfrontace obsahu masa a soji v těchto výrobcích, protože celá řada diskutujících si myslela a myslí, že jen obsah masa v párcích a uzenářských výrobcích je měřítkem kvality.

Když si spotřebitel koupí párky vakuově balené zpravidla se již z názvu dozví např. z přívlastku značky výrobku „poctivé“, že obsahují 90% masa nebo „domácí“, že obsahují kolem 70-80% masa, což je uvedeno i na obalu. Avšak na vážených výrobcích ve většině supermarketů nelze zjistit a ani ověřit, zda-li prodejní značka, třeba „telecí párky“, „libové párky“ aj. odpovídá marketingově obsahu masa. Přitom ale je jasné, že obsah masa není jediným parametrem kvality výrobku.

Tak třeba například takovou sóju přírodní ( ne tedy geneticky modifikovanou) jako příměs a podívejme se na ní jinýma očima. Svým obsahem až 50% rostlinných bílkovin je velmi podobná masu a je tak nesmírně hodnotnou potravinou a také surovinou pro výrobu potravin. Ze sóji se vyrábí třeba sójové maso, lisuje se velmi kvalitní sójový olej, připravuje se sójové mléko, několik druhů sójových sýrů, sójová mouka, pikantní tekuté koření, sójová omáčka, slaná pasta miso, těstoviny hurasame, pražená semena (alaburky) a řada dalších výrobků. Dokonce v EU se vyrábí 37 druhů sójových párků, které jsou ve velké oblibě jak u vegetariánů tak u dětí a jiných kategorií spotřebitelů. Navíc existuje v Asii a v Evropě celé odvětví marketingu, které se zabývá marketingem sójových produktů.

Marketing sóji jako suroviny potravin je zaměřen na prezentování konkurenčních výhod vlastností sóji tedy zejména prospěšnosti pro zdraví člověka. Význam sóji prokázaný vědci pro zdraví člověka totiž stále stoupá. V současnosti se pozornost expertů soustřeďuje na izoflavony genistein a daidzein, které dokáží zastavovat nádorová onemocnění. Lecitin obsažený v sóji má příznivý účinek na mozkové a nervové buňky. Je vhodný pro diabetiky a neurotiky, chrání mozkové a srdeční cévy před infarkty a mozkovými mrtvicemi. Z dalších léčivých účinků sóji je nutno jmenovat snižování hladiny cholesterolu, čímž působí preventivně proti kornatění cév a snižuje vysoký krevní tlak. Urychluje rekonvalescenci po různých těžkých onemocněních a má posilující účinky. Je vhodná jako prevence při pálení žáhy, překyselení žaludku, osteoporóze, osteomalácii, kazivosti zubů, revmatických onemocněních a dně atd. obsahuje 15 % tuku, ale jen ty zdravé, tzv. nenasycené mastné kyseliny, které urychlují přeměnu cholesterolu na žlučové kyseliny a vážou jeho metabolity, čímž snižují vstřebávání cholesterolu. V této luštěnině se nachází lecitin, který je nutný při přeměně tuků a cukrů, dále enzymy, vitamíny skupiny B, vitamin A, D, E a značné množství vlákniny. Nechybějí ani minerály jako vápník, zinek, draslík, železo a hořčík. Příznivě působí na člověka také vysoký obsah směsi přirozených tokoferolů a tokotrienolů (přírodní a jedině účinné formy vitaminu E) v soji.

Možná, že jste čtenáři překvapeni těmito informacemi. Ale sója konzumovaná v potravinách 3x týdně má skutečně preventivní a léčebné účinky. Proto příměs sóji v potravě se doporučuje odborníky a proč třeba by právě z těchto důvodů sója nemohla být vítanou a chuťově zajímavou součástí párků a uzenin, aby byly zdravější a kvalitnější? Na toto příšli před tisíci let Číňané, Japonci a v Thajsku a tak proporcionálně míchají maso ze všech možných zvířat a sóju ve svých kuchyních a masných výrobcích. Sója je mimo jiné úžasným zdrojem bílkovin, obsahuje 14× více bílkovin než drůbeží maso, 4× více bílkovin než slepičí vajíčko a 3× více bílkovin než hovězí maso!!! Podobných pro a proti najdeme v případě sóji mnohem víc. Podobně míchají i v pečivu sojo s ostatními typy složek pečiva. A abychom byli spravedliví, soja je pro některé lidi také alergenem. Se sójou se ale musí výrobci naučit pracovat. Všechny asijské kuchyně (často na rozdíl od evropských) sóju zpracovávají tak, že prodělává před nebo při výrobě čehokoliv částečnou fermentaci. To totiž zvyšuje stravitelnost sóji a současně potlačuje enzymy, které brání činnosti slinivky.

Ale vraťme se na začátek k párkům. Kdyby marketeři svými informacemi na letácích supermarketů a na POP a POS v prodejnách a producenti na etiketách výrobku nebo nad prodejním pultem vážených uzenin zdůraznili léčivé účinky soji, lze očekávat, že by lidé informovaní chtěli kupovat nejen párky s 90% obsahem masa ale také párky s obsahem sóji kolem 30% – 50% z důvodu péče o své zdraví. Možná, že dokonce měřítkem kvality by nebyl obsah masa ale poměr maso a sója, tak jak je tomu v Číně, Japonsku, Thajsku, Německu, Francii a Španělsku atd. A nesmíme také zapomenout na to, že maso je dražší než sójová surovina a tak kvalitní párky s rozumným podílem maso: sója by byly levnější potravinou než párky s 90% masa a to je další konkurenční česká výhoda.

Prostě marketeři mají před sebou nelehký úkol zaměřený na využívání poznatků moderní chemie a lékařství v rámci biochemického marketingu. Na stránkách marketingových novin jsem psal již o roli dopaminového, serotoninového aj. marketingů na lidskou pohodu a zdraví. Rozvoj tohoto marketingového odvětví pro hledaní, prezentování a informování o kvalitních potravinách vede jak k inovacím, tak ke změně stravovacích návyků a také ke změně poznání co je kvalitní, co není a proč.

Celá řada lidí si při svátku sv. Valentýna dopřála s podporou marketingu cizokrajnou kuchyni, kde bylo použito sójové omáčky, spojového sýru, sójového miso, sójových těstovin a desertů se sójovými lahůdkami a byla spokojená, že si pochutnala…. A přitom šlo o výrobky z téže sóji, kterou když výrobci přidají do párků, tak se často díky neznalosti blahodárných účinků sóji, nízké úrovni obsahu sdělení marketingu nad produktem pohoršujeme a dokonce jej často neoprávněně považujeme za méně kvalitní, než když je vyroben z 90% masové svaloviny.