Předpokládané důsledky vstupu České republiky do EU na tuzemské vinařství se loni dostavily: zvýšený import srazil ceny hroznů a rentabilita vinohradnictví se prudce snížila. Předchozí příprava na tento zlom a také klimatické podmínky však krizi zmírnily.
„Bude to skvělý ročník,“ řekne vám o roku 2005 snad každý vinař. A nebude si zatím příliš stěžovat na to, že se hrozny prodávaly o pětinu levněji, než v předcházejících letech.
Podzim téměř legendární
Chabé jaro loni nedalo možnost vinicím vykvést v plné kráse. Vypadalo to na špatný rok – hroznů dozrávalo málo a léto bylo chladné. Zato ale dozrávaly nečekaně dlouho. Suchý, slunný podzim, který trval od září až téměř do poloviny listopadu, dodal hroznům vysokou cukernatost. Réva měla možnost veškerou svou sílu věnovat menšímu objemu hroznů a víno vyzrálo do ideálního poměru cukru a kyseliny.
Zdálo by se, že hrozny ve vynikající kvalitě, ale v omezeném množství získají na ceně. Ale opak byl pravdou. Ačkoliv bylo sklizeno průměrně 4,6 tuny z hektaru, tedy o 18 % méně než v roce předcházejícím, a cukernatost hroznů byla přibližně o 9,5 % vyšší než dlouhodobý průměr, cena hroznů klesla o pětinu na 11,30 koruny za kilogram. Průměrné náklady na produkci 1 kg hroznů přitom podle údajů Svazu vinařů ČR dosahovaly k 18 korunám.
Na vinaře dolehly důsledky vstupu ČR do Evropské unie. Projevily se výrazným vzestupem objemu dováženého vína prakticky o polovinu na 1,3 milionu hektolitrů. Tento vývoj nebyl překvapením. Evropa se s nadbytkem produkce vína a vzrůstajícím dovozem potýká už řadu let. Jestliže v roce 1991 se do EU dováželo málo přes 2 mil. hl vína, v roce 2004 to už bylo přes 11,5 milionu hektolitrů, tedy 5,75 krát více. Vývoz ovšem za stejné období vzrostl přibližně o 40 procent: z 10 na 14 milionů hektolitrů.
Kvalita stoupá
Podobný šok se tedy dal očekávat i u nás a vinaři se na vstup do EU připravovali. Již nový zákon o vinařství z roku 1995 připravoval domácí prostředí na evropské podmínky. V letech 1996 až 1998 vznikl projekt Adaptace vinohradnictví a vinařství na podmínky EU a v roce 2000 byla novelou zákona o vinařství většina právních principů EU zanesena do českého právního řádu.
V roce 2002 byla přijata koncepce rozvoje vinařství jihomoravského kraje, kde se nachází 97 % veškeré rozlohy vinic v ČR. V rámci realizace této koncepce mj. byly se státními dotacemi vysazovány nové vinohrady. Důvodem byla skutečnost, že po vstupu do EU se už nesmí výměra vinic rozšiřovat. Druhým důvodem byla skutečnost, že od roku 1989 až do roku 2001 bylo vysazováno méně vinic, než kolik by bylo zapotřebí pro udržení prosté reprodukce vinohradů. Tato hranice se pohybuje kolem 600 hektarů ročně, přičemž jí nebylo dosahováno ani v roce 1996, kdy se v ČR vysadilo nejvíce vinic od sametové revoluce (zhruba 380 ha). V roce 2002 se tak vysadilo 1200 ha vinic, v roce 2004 zhruba 1900 hektarů.
Vinaři navázali kontakty se zahraničím. Kromě intenzivních neformálních kontaktů, vzdělávacích a poznávacích stáží, apod., se v roce 2001 stali členy Sdružení evropských vinařů (AREV) a pracovní skupiny pro víno při Výboru pro zemědělskou spolupráci při EU (COPA/COGECA). Tyto kontakty přinesly do tuzemského vinařství nové poznatky o pěstování a technologii výroby vína, ale napomohly také přípravě ke vstupu domácích vinařů do Evropské unie.
V roce 2002 rovněž vznikl Vinařský fond České republiky, jehož úkolem bylo podporovat výsadbu nových vinic a propagovat prodeje tuzemského vína. Tento druhý úkol zůstal Fondu dosud, přičemž marketingové aktivity doplňuje podporou vinařské turistiky a informační a vzdělávací činností o vinohradnictví a vinařství.
Domácí producenti postupně omezili výrobu stolních vín, pro kterou zde nejsou vhodné klimatické podmínky a nákladově nemohou konkurovat např. Itálii nebo Španělsku, a orientovali se na výrobu odrůdových vín a vín s přívlastkem, jichž se v roce 2004 vyrobilo 62 % z celkových zhruba 600 tisíc hektolitrů vína vyrobeného v ČR.
V České republice v současné době působí na 18 000 vinařských firem. Z toho více než 16 tisíc hospodaří s vinicemi o výměře do 1 hektaru.
Spotřeba vína dosahuje 1,65 mil. hl, což představuje 16,5 litru na osobu a rok. Spotřeba stále stoupá, ještě v roce 1998 to bylo 1,2 milionu hektolitrů. Ovšem průměr v Evropské unii činí 34 litry.
Celková výměra vinic v ČR činí 19 tis. hektarů. Vinařská oblast Česká republika je rozdělena do dvou podoblastí: Morava (97 % výměry vinic) a Čechy (3 %). Tyto oblasti se dále dělí do podoblastí: velkopavlovická (28 %), mikulovská a slovácká (po 22 %) a znojemská (necelých 20 %). Čechy se dělí na dvě podoblasti: mělnickou a litoměřickou.
Většinou se v České republice pěstují bílé odrůdy, modré hrozny se na sklizni podílejí zhruba třetinou. Obliba červených vín ale stoupá a dá se očekávat postupný nárůst podílu modrých hroznů. Nejčastějšími odrůdami jsou z bílých Veltlínské zelené a Müller Thurgau (po 11 % vinic), Ryzlink vlašský (9 %), Ryzlink rýnský (7 %) a Sauvignon (5 %). Z modrých odrůd pak převažují Svatovavřinecké (9 %) a Frankovka (7 procent).
– jef –
Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodářství.
Follow
