Britsko-nizozemská petrolejářská firma Shell jedná s Gazpromem o přenechání kontroly nad největším projektem těžby zemního plynu na Sachalinu ruské státní firmě. Podle pozorovatelů se Shell ocitnul pod silným politickým tlakem. (komentář)
Ruská státní těžařská společnost Gazprom jeví silný zájem o převzetí kontroly nad největším projektem těžby zemního plynu na světě, známým pod názvem Sachalin-2. Ruská vláda vyvinula silný tlak na „vlastníka“ projektu společnost Shell, jejíž součástí jejíž součástí se stala mj. hrozba obstrukcí ze strany orgánů pro ochranu životního prostředí.
Shell už proto uskutečnil řadu jednání s Gazpromem, při nichž přeložil státnímu těžebnímu gigantu několik nabídek převzetí majoritního podílu v projektu.
Po pátečních jednáních v Moskvě se obě firmy ocitly „blízko dohodě“, citoval zpravodajský server BBC předsedu Gazpromu Dimitrije Medveděva. „Může to být 50 procent, nebo i menší podíl,“ řekl D. Medveděv, který je zároveň místopředsedou ruské vlády.
Podle analytiků však dohoda v každém případě znamená, že se Shell vzdá své kontroly nad projektem a předá jej ruské vládě. Politický tlak na Shell ze strany státních orgánů byl mimořádně silný a trval několik měsíců, britsko-nizozemský koncern se již jen snaží sjednat co nelepší cenu, konstatuje BBC.
Dění na Sachalinu tak jen potvrzuje snahy ruského prezidenta Vladimíra Putina dostat zdroje energetických surovin v Rusku zpět pod státní kontrolu a využít je k posílení svého politického vlivu v Evropě, Čínské lidové republice a asijských zemích Společenství nezávislých států.
Někteří průmysloví analytici sice poukazují na to, že bez zahraničních investic Rusko nedokáže své surovinové bohatství exploatovat a v potřebném množství dodat do odběratelských oblastí, a to mu znemožní dotáhnout jeho imperiální program do konce. Zapomínají však na to, že nadnárodní průmyslové koncerny budou za slušnou cenu ochotné dodávat technologie prakticky komukoliv, i kdyby to znamenalo ohrožení bezpečnosti zásobování energií a politické suverenity demokratických zemí, např. Evropské unie. Není pochyb o tom, že výroba a dodávky těžební, rafinérské a přepravní techniky do Ruska bude pro západní průmysl rychlejší a výhodnější, než vývoj energeticky úsporných technologií a výzkum nových energetických zdrojů.
Málokdo nyní pochybuje o tom, že Gazprom společnosti Shell za sachalinský projekt velmi dobře zaplatí. Stejně tak je nepochybné, že v případě odporu se Shell se zlou potáže. Kdo je v tomto obchodu nabízejícím je tedy jen otázkou PR; obchod s Gazpromem lze stěží odmítnout.
– toy –
Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodářství.
Follow
