Přes obecně slabou renditu je životní pojištění pro Němce stále nejdůležitější formou investice. Podle výsledků reprezentativní studie Investment Barometer, pololetně prováděné společností GfK Ad Hoc Research Worldwide na objednávku The Wall Street Journal Europe, 45 % z nich vlastní životní pojištění. Při tomto způsobu spoření Němci sázejí na redukci rizika a vyhýbají se burzám.
Čtyřicet pět procent Němců uzavřelo životní pojištění (prosinec 2001: 46 %) a 28 % na něj pohlíží jako na nejdůležitější formu investice (prosinec 2001: 25 %). V žádné jiné z šetřených evropských zemí se životnímu pojištění jakožto peněžní investici nepřikládá tak vysoká hodnota. Z dotázaných Britů vlastní rovněž 45 % životní pojištění (prosinec 2001: 42 %), ale jen 14 % v něm spatřuje nejdůležitější způsob investování (prosinec 2001: 10 %). Ve Francii je to 25 % (prosinec 2001: 29 %), resp. 8 % (prosinec 2001: rovněž 8 %). V západoevropském průměru toto pojištění vlastní 28 % , 11 % jej hodnotí jako nejdůležitější formu investice.
Ze zprávy o šetření Investment Barometer, uveřejněné 5.7.2002 v novinách The Wall Street Journal Europe vyplynulo, že Němci byli v poslední šesti měsících spíše ochotni akceptovat relativně slabé rendity u svých investic než spekulovat s riskantními finančními investicemi.
V poměrně mladé akciové kultuře v Německu mají akcie stále ještě nízkou akceptabilnost. Akcie vlastní 9 % Němců (prosinec 2001: 8 %) a jen 3 % hodnotí akcie jako nejdůležitější formu investování (prosinec 2001: 2 %). V evropském srovnání tak daleko zaostávají za Brity, kde počet vlastníků akcí v posledních šesti měsících vzrostl z 21 na 30 % a za úplně prvními Švédy (s nezměněnými 36 %). V západoevropském průměru uvádí 17 % respondentů, že jsou vlastníky akcií. Němci nebyli jedinými Evropany, kteří v posledních šesti měsících projevovali menší zájem o akcie. Počet vlastníků akcií v Itálii a ve Španělsku klesl z 22 % (prosinec 2001) na 14 %, resp. ze 14 % na 8 %.
Němci spoří u své domácí banky
Vedle životního pojištění mají u Němců vysoký kurs krátkodobé spořící vklady jako spořitelní knížka, denní účty nebo termínované vklady, které jsou také v západoevropském průměru zdaleka nejoblíbenější. Padesát pět procent respondentů disponuje podobnou formou investování, v západoevropském průměru je to 46 %. Kdyby dotázaní měli dnes k dispozici 50 000 eur, 23 % Němců by je investovalo do krátkodobých spořících vkladů, 24 % do investičních fondů a 26 % do půjček.
Zda a kolik budou Němci investovat, závisí na tom, jaké množství peněz mají reálně k dispozici. Takřka polovina Němců vychází z toho, že v příštích dvanácti měsících budou moci šetřit tolik, co v loňském roce (prosinec 2001: 55 %). Ovšem v Německu počet těch, kteří očekávají, že budou moci šetřit méně nebo mnohem méně, v posledních šesti měsících signifikantně stoupl: 37 % Němců (prosinec 2001: 27 %) bylo v posledním půl roce po zavedení eura pesimisticky naladěno, co se týče očekávání svých možností spořit v nadcházejících dvanácti měsících.
Metodika
Investment Barometer dodává každého půl roku data o investičním chování evropských spotřebitelů. K jeho tématům patří např. vlastnictví finančních investic, nejdůležitějších formy investování a jak by respondenti eventuálně naložili s 50 000 eur. Pro účely aktuální studie, realizované GfK Ad Hoc Research Worldwide na objednávku The Wall Street Europe a s finanční podporou GfK bylo celkově dotázáno 9 373 osob ve 12 zemích v období od 14. 3. – 23. 4. V Západní Evropě byla anketa provedena na vzorku 7 129 respondentů v Belgii, Německu, Francii, Velké Británii, Itálii, Nizozemsku, Rakousku, Španělsku a Švédsku, ve střední Evropě to bylo na vzorku 2 244 osob v Česku, Maďarsku a Polsku. V každé zemi bylo šetření provedeno na reprezentativní vzorku na principu náhodného výběru domácností.
Follow
